Tříletého synka Žen Žuej sužovaly stále častější a úpornější záchvaty kašle. Když se na kapesníku, kterým Žen dítěti otírala ústa, objevila krev, ucítila tehdy třiatřicetiletá Žen ostré bodnutí strachu. V uplynulých třech letech postihly podobné symptomy desítky dalších lidí. Diagnóza? Život ohrožující choroby dýchacího ústrojí, mezi nimi i rakovina.
Od nádoru dcery ke smrtícímu smogu. Čínský dokument ovládl internet |
Všichni nemocní mají společné jedno: domov ve středočínské metropoli Wu-chan, přesněji řečeno v jedné z městských čtvrtí, kde s obytnými věžáky těsně sousedí rozlehlé areály dvou spaloven odpadu. Z jejich komínů se valí štiplavý páchnoucí kouř, který na cestě ke smogem zastřené obloze zahaluje okolní domy - a spolu s nimi i jejich obyvatele.
Místo receptů zákoník
Do roku 2012, kdy spalovny zahájily provoz, četla Žen Žuej hlavně kuchařky, vzpomíná. Synkův zdravotní kolaps ji přiměl, aby recepty vyměnila za zákoník. „Jsem jenom žena v domácnosti, ale musela jsem si nastudovat veškerou (relevantní) legislativu. Kvůli svému synovi,“ popsala Číňanka reportérce honkongského listu South China Morning Post (SCMP).
Vybavena potřebnými znalostmi pak vyrazila do boje za to, aby odpovědné úřady zveřejnily pravdivé údaje o složení a škodlivosti emisí, a na provozovatele spaloven opakovaně podávala žalobu kvůli ohrožení veřejného zdraví a znečišťování životního prostředí. Postupně se k ní přidávali další a další sousedé.
Znečištěné ozvduší ve Wu-chanu (únor 2015):
#ImageDuJour
Jour de Pollution à #Wuhan, dans la province du #Hubei, le 16 février
#Pollution #Chine #AirQuality pic.twitter.com/5m7JhChmJS
— WES Exhibition (@WESEXHIBITION) 18. Únor 2015Jenže za tři roky, kdy proti spalovnám bijí na poplach, se nedomohli většího úspěchu. Pravidelně podávané žádosti o zprostředkování podrobných informací spjatých s nebezpečnými podniky dotazované úřady ignorovaly.
Nezávisle na iniciativě Žen Žuej však přiznaly, že spalovna komunálního odpadu selhala v nakládání se splašky a druhá spalovna, která likviduje odpady ze zdravotnických zařízení, neprošla předepsanou zkouškou dopadu emisí na životní prostředí. Podnik v roce 2013 krátce pozastavil provoz, v nadcházejících měsících ovšem obdržel všechna potřebná razítka a úřady mu opět daly zelenou. „Znamená to snad, že na těch jejich nezákonných praktikách už nezáleží? A co zdraví mého syna?“ zlobí se dnes šestatřicetiletá Žen.
Výmluvná čísla
Odpovědí jí mohou být výmluvná čísla. Přestože výstavba spaloven ve městech budí mezi jejich obyvateli odpor napříč celou Čínou, úřady je stále považují za klíčovou zbraň v boji s odpadem.
Ztracená generace. Co vyroste z čínských dětí, které opustili rodiče? |
Překotná urbanizace naplnila už tak přelidněná čínská města miliony dalších obyvatel a likvidace rostoucích hor odpadků představuje stále větší komplikaci. A tak se desítky městských spaloven dál pilně spolupodílejí na výrobě dusivého smogu - jednoho z nejpalčivějších problémů dnešní Číny.
Na území Čínské lidové republiky se dnes nachází 160 funkčních spaloven ve 103 městech a drtivá většina z nich dosud nezveřejnila komplexní údaje o dopadu svých provozů na životní prostředí, píše SMCP s odvoláním na nedávno publikovanou studii.
Konkrétnější informace o emisích poskytly úřady pouze v 65 ze 160 případů. A jen 39 provozovatelů odpovědělo na otázku, jak nakládají s polétavým popelem, jenž při spalování vzniká - přičemž vzorek popela k analýze poskytlo pouhých osm z nich. Ve všech osmi vzorcích byla nicméně prokázána jejich škodlivost pro lidské zdraví.
Taktické mlčení
Svým způsobem tedy není divu, že zodpovědní lidé drží nad kontroverzními daty pokličku. Alarmující znečištění životního prostředí je totiž téma, jež mezi Číňany, kteří se dennodenně potýkají s jeho následky, silně rezonuje. Téma, jehož se orgány moci (dlužno podotknout, že zcela oprávněně) obávají jako možného zdroje masových občanských nepokojů, které by v důsledku mohly otřást samotným vládním režimem. Zatím čelí jen drobnějším protestům - četným, pravda, ale stále jen lokálním.
Smog je nejlepší ochranou před lasery USA, liboval si čínský admirál |
Jüe Cchaj-süan z nevládní ekologické organizace, jež sídlí ve středočínské prefektuře Wu-chu, tvrdí, že snaha o získání potřebných dat je běh na dlouhou trať, navíc mnohdy marný. Lokální vlády se poptávaných čísel drží zuby nehty a k tomu, aby je nemusely vydat, se uchylují k nejrůznějším obezličkám, popisuje Jüe. „Měli nás dokonce za špiony,“ vzpomíná na jedno z vysvětlení, která si z úst úřadů vyslechl.
O některých věcech se v Číně zkrátka nemluví. Ukrývají se v mlčení - podobně jako ulice čínských měst v našedlém smogovém oparu, který člověku nedovolí dohlédnout dál než za hranici několika set metrů.
Nad smogem nezvítězí ani předseda Mao (město Šen-jang v severočínsképrovincii Liao-ning).
