Jeho pravicová soupeřka Keiko Fujimoriová, jež dosud v průběžném sčítání vedla, má nyní 49,95 procenta. Jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, podotkl dnes španělský deník El País.
V neděli se v Peru konalo druhé, rozhodující kolo prezidentských voleb, první kolo se uskutečnilo v dubnu. Nový prezident by se měl ujmout úřadu 28. července. V sobotu ústřední volební komise oznámila, že oficiální výsledky budou nejspíš vyhlášeny až v polovině července.
Jedenapadesátiletá Fujimoriová, která je dcerou zesnulého autoritářského exprezidenta Alberta Fujimoriho, se o nejvyšší úřad uchází už počtvrté. Dosud pokaždé prohrála ve druhém kole, naposledy v roce 2021 s levicovým soupeřem Pedrem Castillem. Tehdejší výsledky byly těsné a Fujimoriová je zpochybnila. Nyní v průběhu sčítání hlasů řekla, že bude výsledek respektovat, ať bude jakýkoli. Projekce, které většinou předvídaly těsné vítězství Sáncheze, podle jejích slov nelze brát vážně.
Sedmapadesátiletý Sánchez působil v Castillově vládě jako ministr zahraničního obchodu, a to do prosince 2022, kdy parlament Castilla sesadil kvůli jeho neústavnímu pokusu zákonodárný sbor rozpustit. Za to byl tento bývalý venkovský učitel zatčen a loni odsouzen k 11,5 roku vězení. Sánchez podle serveru BBC Mundo slíbil, že dá Castillovi milost.
Peru se v posledních letech potýká s nárůstem kriminality, což bylo i ústředním tématem předvolební kampaně. Fujimoriová slíbila, že proti ozbrojeným gangům zakročí se železnou pěstí, podobně jako její otec v 90. letech potlačil levicové gerily.
A právě to vyvolává u některých voličů obavy, jelikož Fujimori také v roce 1992 rozpustil parlament a s podporou armády převzal v zemi načas zákonodárnou a soudní moc. Prezidentem byl do roku 2000 a později dostal 25 let vězení za porušování lidských práv.
Kromě násilné kriminality je dlouhodobým problémem v Peru korupce, kvůli níž bylo obviněno i několik exprezidentů. Nedůvěra v politiky, jejich neschopnost bojovat s nárůstem kriminality či sociální nerovnost byly důvodem protestů, které se v zemi konaly loni a které organizovala takzvaná generace Z, tedy generace narozená na přelomu tisíciletí.
Podle serveru BBC Mundo tvoří asi čtvrtinu peruánských voličů právě tito mladí lidé ve věku kolem 30 let, kteří nevěří Sánchezovi ani Fujimoriové, že by mohli přinést změnu.
