Na vítězství nicméně vznesly nárok opoziční síly. "Rád bych poblahopřál gruzínské společnosti k naprostému vítězství opozice v Gruzii," prohlásil jeden z opozičních vůdců David Gamkrelidze." Opoziční předáci obvinili úřady z manipulací během předvolební kampaně a obávají se zfalšování výsledků. Pohrozili mohutnou demonstrací svých stoupenců před sídlem ústřední volební komise v Tbilisi.
Saakašvili se snaží zemi vymanit z ruského vlivu
Ta oznámila, že první výsledky budou zveřejněny nejdříve ve čtvrtek. Napětí mezi mocí a opozicí vedlo loni v listopadu Saakašviliho k rozehnání opozičních demonstrací, umlčení médií kritizujících jeho režim a vyhlášení výjimečného stavu. Východisko z krize pak hledal v předčasných prezidentských volbách, ale opozice po lednovém hlasování označila Saakašviliho znovuzvolení za podvod a odmítla ho uznat. Proti údajnému zfalšování voleb bouřlivě protestovala.
Saakašviliho vynesla do prezidentského úřadu takzvaná revoluce růží v roce 2003, která vypukla kvůli zfalšování parlamentních voleb, a smetla režim tehdejšího proruského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. Už beztak napjaté vztahy Gruzie s Ruskem po nástupu Saakašviliho k moci ještě více ochladly.
Moskva sestřelila několik gruzínských letadel
Gruzínský prezident posiluje styky své země se Západem, usiluje o její členství v NATO a všemožně se snaží vymanit zemi z ruského vlivu, což Moskva nelibě nese. Slíbil také obnovit kontrolu nad Abcházií a Jižní Osetií, které se počátkem 90. let v ozbrojeném konfliktu jednostranně odtrhly od Gruzie, která se jich však odmítá vzdát. Po nedávném rozhodnutí
Moskvy posílit vztahy s oběma odštěpeneckými oblastmi napětí stoupá, Moskva a Tbilisi se vzájemně obviňují z provokací a válečných příprav. Abcházská strana tvrdí, že v posledních týdnech sestřelila už několik gruzínských bezpilotních špionážních letadel.
Podle konsorcia veřejných organizací řídícího volby vycházejí odhady z odpovědí na dotazy vznesené k 11.000 voličů v téměř 400 volebních místnostech po celé zemi. Podle Avtandila Džochadzeho, výkonného ředitele Kavkazského institutu pro mír, demokracii a rozvoj, který je součástí zmíněného konsorcia, je tolerance chyb plus minus dvě procenta.
Gruzínským zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament, má 150 poslanců, kteří jsou volení na čtyři roky; polovina z nich je volena poměrným systémem z kandidátek politických stran a koalic, druhá polovina se volí většinovým systémem v jednomandátových obvodech. Podle volebního zákona jsou volby platné bez ohledu na procento voličů, kteří se dostaví k volebním urnám.
