Nemilosrdná diktatura. Nejděsivější země světa. Stalinistický stát se široce rozevřenými nůžkami mezi rozmařilostí prominentní elity a živořením většinové populace.
Guardian svůj článek zakládá na komplexním materiálu, jejž shromáždili publicista Daniel Tudor a zpravodaj agentury Reuters v Soulu James Person. Plnou verzi neotřelého pohledu na severokorejskou realitu vydá v polovině dubna nakladatelství Tuttle. |
Severní Korea vzbuzuje v myslích většiny lidí neveselé asociace a sousloví „zábava v KLDR“ tak může působit poněkud paradoxně. Život běžného Severokorejce skutečně není jednoduchý a volného času či peněz, z nichž by mohl jeho trávení financovat, se v něm příliš nedostává. To ale neznamená, že si tamní lidé neumějí poradit, napsal britský list The Guardian.
Tequila jen pro vybrané
Alkohol není v severokorejském prostředí ničím výjimečným. S oblibou mu ostatně holduje i vládnoucí dynastie. Záliby zesnulého „Drahého vůdce“ Kim Čong-ila v exkluzivních nápojích si média všímala pravidelně, například v souvislosti s prohlášením výrobce proslulého koňaku Hennessy. Ten uvedl, že severokorejský vládce za jeho produkty ročně utratil v průměru až 850 000 dolarů (téměř 22 milionů korun).
To, kolik milionů investoval do své oblíbené tequily Kim Čong-un, se pravděpodobně jen tak nedozvíme. Jisté nicméně je, že běžní Severokorejci si podobné lahůdky dovolit nemohou a musí se spokojit s levnějšími druhy alkoholu.
Vynalezli jsme zázračný elixír z hub pro sportovce, chlubí se KLDR |
Oficiální trh nabízí výběr státem vyráběných nápojů, například piva Tetongkang či borůvkového vína pojmenovaného po posvátné hoře Pektu, uctívané jako Kim Čong-ilovo rodiště. K dispozici je rovněž silný rostlinný destilát sodžu, populární, ale nechvalně známý jako původce bolestivých kocovin, či značně bizarní pálenka, údajně vyráběná z tuleních penisů.
First bottle if soju down. If this cost the same as it did in Korea I could see this being my new drink of choice. pic.twitter.com/jI800aVDy4
— Elizabeth Z (@Rita_Mordio) 6. Duben 2014Pij od pondělí do neděle
„Věčný vůdce“ KLDR Kim Il-Song (v českém prostředí známější pod zavedenou, ale nesprávnou transkripcí Kim Ir-sen, pozn. red.) zavedl v zemi příděly, který se týkaly i distribuce alkoholu: opojné nápoje byly rozdávány na narozeniny Kim Il-Songa a Kim Čong-ila, během novovoročních oslav či na 9. září, kdy si Severokorejci připomínají výročí založení svého státu.
Po kolapsu přídělového systému, který po smrtícím hladomoru začaly nahrazovat nesmělé zárodky tržní ekonomiky, se však stále více prosazuje soukromý prodej alkoholu. Kromě výše zmíněných nápojů těží i z množství nelegálních palíren, v jejichž primitivních podmínkách se ovoce, zázvor či kukuřičná zrna mění v domácí pálenku neboli nongteki.
Zasedání politbyra v KLDR
Až 90 procent severokorejských mužů popíjí každodenně, odhaduje jeden z přeběhlíků z KLDR. Oblibu alkoholu dokazuje i rozšířenost písní opěvujících jeho účinky. K nejpopulárnějším patří symptomatická „Pij v pondělí, úterý, středu, čtvrtek, pátek, sobotu i neděli“.
Večírky pod domácí střechou
Rigidní politický systém KLDR jde ruku v ruce s neméně přísnou kontrolou společnosti. Na veřejnosti jsou Severokorejci pod neustálým drobnohledem bezpečnostních orgánů i svého okolí. A tak není divu, že se raději baví v soukromí.
Severokorejská politika není Kimova one man show, říká koreanistka |
Večírky pod domácí střechou jsou nicméně doménou spíše starší generace. Mladí Severokorejci často bydlí s rodiči, a tak se jim do domácího popíjení dvakrát nechce. Často se proto scházejí v opuštěných budovách. Ze stejného důvodu mnozí z nich vítají i povinnou pracovní praxi na zemědělském venkově. Večerní sklenka ostrého nápoje přináší nejen odpočinek po únavné práci, ale rovněž možnost uvolněného kontaktu s opačným pohlavím.
Vášeň pro tabák
Malý Kim Čong-un: milovník basketbalu, výtvarný talent a těžký kuřák |
Nezbytným doplňkem alkoholu je cigareta, shodují se severokorejští muži. Kouření tabáku je rozšířené napříč všemi společenskými vrstvami. A podobně jako u alkoholu, také zde jdou svému lidu příkladem jeho vůdci: všichni tři Kimové byli kuřáci. Stávající vládce Kim Čong-un dokonce kouří už od rané puberty, nejraději mentolové cigarety. Potrpí si také na málo známou značku 7.27, pojmenovanou po 27. červenci 1953, dni, kdy znepřátelené Koreje podepsaly dohodu o příměří.
Kim Jong-un gives guidance on smoking cigarettes pic.twitter.com/muJzlcbDCJ
— IMZ (@IMZ_Politics) 18. Leden 2015V KLDR existují desítky domácích značek tabáku. V zahraničí nejznámější severokorejské cigarety nesou jméno metropole Pchjongjang, nicméně Severokorejci vědí své: největší poptávka je po cigaretách Craven A., podle loga na krabičce přezdívaných „Kočka“. „Kočičí cigarety“ původem z Virginie jsou tak žádaným zbožím, že často slouží jako úplatky.
dats why he is 'Face' of Craven A cigarettes @cliggahardware @YangAtoms craven by name craven by nature alie lol pic.twitter.com/r5AQEGXqm7
— Neal Phillips (@otimoneal) 1. Duben 2014Když nejsou cigarety, musí postačit sypaný tabák. Cigaretových papírků ovšem bývá nedostatek, a tak nastupují kupříkladu stránky státních novin. Jen je zapotřebí dávat pozor, aby se do cesty nepřipletl snímek některého z členů vládnoucí rodiny.
Konopí? Radši amfetamin
Kromě alkoholu a nikotinu však Severokorejci holdují i jiným návykovým látkám. Dlouhou tradici má konopí, jež se ještě ve 30. letech minulého století pěstovalo v každé korejské provincii, připomíná The Guardian. Tehdy ho mnozí Korejci považovali za příjemnou alternativu tabáku a sušená rostlina se v podomácku balených cigaretách objevovala poměrně často.
Severní Korea na kapitalistickou logiku slyší, hodnotí expert odvetu Američanů |
Ve 21. století však už přírodní konopí primát nedrží: o ten ho připravily syntetické krystaly metamfetaminu. Rychlému rozšíření této nebezpečné drogy mezi Severokorejci a množícím se případům závislosti napomohla její relativně zvládnutelná výroba a také stimulační účinky, jež při nedostatku jídla přijdou obzvlášť vhod.
Zásadní vinu na amfetaminové epidemii má však vládní režim a jeho v médiích dobře zdokumentovaná podvojná ekonomika. V KLDR totiž kromě oficiální státní kasy existuje i černé hospodářství, uměle vytvořené výhradně za účelem financování vládnoucí elity a mašinerie režimu, například prostřednictvím takzvané dárkové politiky. (Praxe zavedená Kim Čong-ilem. V kostce ji lze shrnout následovně: Kimové si čím dál nákladnějšími dary zajišťují přízeň režimních kádrů. Bojují tak proti hrozbě případného puče, pozn. red.) Tyto paralelní zdroje příjmů totiž zhusta čerpají finance z nezákonných, kriminálních aktivit, jako jsou pašování či pornografická produkce. Anebo právě pokoutná výroba a prodej metamfetaminu.
