Předpokládá se, že dokument bude obsahovat varování před podceněním stoupajících teplot a zvyšování hladin světových oceánů. Již včera ale bylo jasné, že konečná zpráva bude plná kompromisů. Jeden tábor vědců totiž tvrdí, že poslední studie jsou varovným signálem. Varují, že globální oteplování může ve svém důsledku způsobit zatopení některých přímořských oblastí.
Druhá názorová skupina ale tvrdí, že takové závěry jsou přehnané. Tání ledovců je jen dočasné a dopady současného stavu nebudou dramatické, hlásají tito vědci.
Při sestavování zprávy (má mít tisíce stran) bude navíc jistě hrát roli i to, že svůj podpis musejí připojit i USA, které globální oteplování zlehčují. Jak je známo, prezident Bush v roce 2001 odstoupil od Kjótského protokolu (ten si dává za cíl mezi lety 2008–2012 snížit obsah emisí o pět procent) s tím, že by závazek ohrozil americkou ekonomiku.
Přesto se objevily náznaky, že na rozdíl od poslední zprávy o změnách klimatu na Zemi z roku 2001 bude letošní text „razantnější“. Ve zprávě by se totiž v souvislosti s globálním oteplováním prý mělo objevit třeba slovo „nebezpečný“.
Rychlé tání ledovců
Každopádně zjevná neshoda ohledně tempa a rychlosti oteplování se projevila již ve dnech před konferencí. Názorným příkladem mohou být rozdílná čísla ohledně zvyšování hladin oceánů.
Podle některých odhadů by hladina moří mohla do roku 2100 stoupnout o 12,7 až 58 centimetrů. Vědecký časopis Science ale nedávno zveřejnil jinou studii, která předvídá nárůst mezi 54 až 140 centimetry. Někteří odborníci, jako například James Hansen z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), čekají dokonce ještě větší nárůst. Se svou vlastní zprávou přišla včera Agentura OSN pro životní prostředí (UNEP). Její data tvrdí, že vinou oteplování se zrychluje tání ledovců.
Tloušťka všech ledovců se podle této studie od roku 1980 v průměru snížila o deset a půl metru. To podle této skupiny vědců znamená, že tempo tání ledovců je v porovnání s osmdesátými léty šestkrát rychlejší. Statistika za rok 2006 přitom má ukázat ještě dramatičtější čísla kvůli neobvykle teplému roku. „Není pochyb o tom, že naše data dokazují, že na oteplování se zcela jasně podílejí lidé,“ řekl Achim Steiner, výkonný ředitel UNEP.
Případ Francie
Poslední zpráva o klimatických změnách, vydaná před šesti lety, mimo jiné hovořila i o tom, že za posledních 50 let stoupla teplota každou dekádu v průměru o 0,1 stupně Celsia. Během příštích 100 let by se teplota podle extrémních odhadů měla zvýšit až o 5,8 stupně. Střízlivější odhady hovoří o 1,4 stupně.
Christian Brodhag, který na konferenci zastupuje Francii, včera v souvislosti s nárůstem teplot připomněl rok 2003, kdy vlna veder zabila až 15 000 Francouzů. Tato bilance podle Brodhaga přispěla k tomu, že se oteplování stalo ve Francii a potažmo i v EU zásadním tématem.
