„K tomuto zákonu jsem nedostala žádné instrukce a ani mandát z Pekingu,“ uvedla pro média v pondělí správkyně autonomního čínského města Carrie Lamová. Právě její demisi požadovali v neděli demonstranti. „Dělali jsme to a stále to děláme na základě mravního přesvědčení a závazků vůči Hongkongu,“ dodala na vysvětlenou Lamová.
  |
Protesty obřích rozměrů, kterých se podle organizátorů zúčastnilo na 1,3 milionu obyvatel Hongkongu, podle médií v plné nahotě ukázaly strach z rozpadu občanských práv. Mnohým se vybavily demonstrace tzv. Deštníkového hnutí, které zaplnilo ulice Hongkongu před pěti lety a paralyzovalo hlavní obchodní čtvrť. Přesto se mu však nepodařilo získat na vládě ústupky. Od té doby Komunistická strana Číny v samosprávním městě získává čím dál větší kontrolu nad životem jeho občanů.
Chtěli svobodné volby. ‚Deštníkové devítce‘ za poklidné protesty v Hongkongu hrozí 7 let |
Podle odborníků neprobíhají svobodné volby, opoziční právníci byli vyhoštěni a Peking silněji kontroluje média a postupně ukrajuje svobodu města i u teritoriálních soudů. Tentokrát měli demonstranti problém s novou legislativou, která by umožnila vydávání podezřelých na čínskou pevninu.
Hongkongské zákony to doposud neumožňovaly, a to především kvůli špatné justiční a lidskoprávní situaci, jak uvedla na svém webu televize Deutsche Welle. Chystaná úprava, kterou Hongkong hájí jako ochranu před tím, aby se ve městě mohli před čínskou spravedlností ukrývat zločinci, by ale podle aktivistů Pekingu legalizovala odstraňování nepohodlných osob.
Vydávání by ale nebylo automatické, upozornil deník The Guardian. Každý případ by Hongkong řešil zvlášť, zároveň by ale extradiční řízení kvůli zjednodušení obcházelo vybrané vládní i zákonodárné kontrolní systémy. A právě to vyvolává obavy.
Lidé mizí do převýchovných táborů, těla likvidují jako v koncentrácích, říká ujgurská aktivistka |
Podle organizátorů do ulic v neděli vyrazil přes milion lidí. Pokud je číslo pravdivé, šlo o největší protestní akci od roku 1989, kdy ve městě, tehdy stále pod britskou správou, lidé vyjadřovali podporu studentskému hnutí demonstrujícímu na čínském náměstí Nebeského klidu. Policie však tyto odhady nesdílí, v ulicích bylo prý jen 240 tisíc lidí.
Demonstrace se k večeru vyhrotily
Po většinu dne byly protesty poklidné. Demonstranti proudili ulicemi mezi mrakodrapy v bílých tričkách, která se stala symbolem protestů. Bulváry byly tak přeplněné, že se lidé nemohli z metra dostat ven a protestovali tak na nástupištích. Vlaky pak musely některými stanicemi jen projíždět, jelikož nebylo místo, kam by cestující mohli vystoupit.
Povalené zábrany při večerních protestech v Hongkongu.
Policista používá pepřový sprej proti demonstrantům.
K večeru se však situace vyostřila. Kolem jedné hodiny ranní, kdy již většina demonstrantů odešla, pak došlo k potyčkám s policií. Demonstranti povalili na mnoha místech kovové zábrany, házeli láhve na policisty a nadávali jim do „komunistických psů“.
Policie použila proti lidem pepřový sprej a několik lidí zatkla. Přestože šlo pravděpodobně o největší protesty v historii Hongkongu, správkyně města nehodlá ani odstoupit, ani ustoupit. Zákon má v plánu prosadit i tak. Peking se totiž v pondělí postavil za hongkongskou správu a podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí bude Čína nehledě na demonstrace nadále podporovat vedení Hongkongu v jeho úsilí zákon přijmout.
Policie večer zpacifikovala řadu demonstrantů.
V pevninské Číně se o protestech neinformovalo. Vyhledávání na sociální síti Weibo uživatele odkázalo na hongkongské noviny, které straní Pekingu. Zprávy BBC a CNN o protestech nebyly v Číně dostupné.
