Ratifikace smlouvy začala rvačkou poslanců. Při zahájení schůze opoziční poslanci zasypali předsedu parlamentu Volodymyra Lytvyna vejci a vedení sněmovny bylo nuceno zaujmout svá místa pod deštníky. Pod tribunou si vyřizovali účty bojovně naladění vládní a opoziční poslanci, kouř z dýmovnic snižoval viditelnost v sále na nulu.
Plyn za nezávislostUkrajina prodloužila Rusku pronájem základny Černomořské flotily v krymském Sevastopolu o 25 let. Výměnou za to dostane od Ruska zemní plyn o 30 % laciněji. Rusko to bude stát 40 miliard dolarů v průběhu příštích deseti let. podrobnosti čtěte zde |
Opozice označuje smlouvu za výprodej ukrajinského území a zradu národních zájmů. Netajila se záměrem zmařit ratifikaci třeba i násilím. V očekávání bojovné schůze se proto vládní poslanci rozhodli preventivně ve sněmovně obsadit strategická místa - nejen předsednickou tribunu a řečnický pult, ale i rozvodnu elektřiny a ovládací panel hlasovacího zařízení. Odpůrcům smlouvy se podle agentury Interfax podařilo zalít štěrbiny pro vkládání identifikačních poslaneckých karet lepidlem.
Samo hlasování bylo podle očitých svědků nepřehledné, protože řada poslanců v okamžiku odevzdávání hlasů zápasila se svými soky nebo blokovala předsednickou tribunu. Zdůvodnění ratifikace z úst viceprezidenta Andrije Kljujeva nebylo téměř slyšet.
Čtěte více |
V ulicích kolem parlamentní budovy se dopoledne shromáždilo několik tisíc lidí. Odpůrci ratifikace mobilizovali své síly nejen v hlavním městě, ale i na západě země. Podle agentury Unian do Kyjeva přijelo na 40 autobusů jen ze Lvova. V hlavním městě prý jsou také všichni členové vedení tarnopolské, lvovské a ivano-frankivské oblasti, aby na ulici u parlamentní budovy demonstrativně provedli "výjezdní" protiratifikační zasedání. Na ulicích se ozývala hesla "Bandera - náš hrdina" a "Hanba zaprodancům".
Stoupenci vládní Strany regionů vystavěli kolem parlamentu stanové městečko a zablokovali vstupy do budovy. Od odpůrců smlouvy je odděloval policejní kordon, který se obě strany neustále pokoušely prorazit.
Smlouva, kterou dnes ukrajinský parlament ratifikoval, prodlužuje pronájem vojenské základny v krymském Sevastopolu o dalších 25 let. Výměnou za dlouhodobý pronájem dostala Ukrajina třicetiprocentní slevu na nákup ruského zemního plynu. Podle výpočtu kyjevských médií dostane díky smlouvě ukrajinská státní pokladna v příštích deseti letech injekci ve výši 40 miliard dolarů (přes 760 miliard korun).
Dohodu už schválili i Rusové
Dohodu o prodloužení pronájmu Sevastopolu ruské flotile už schválila i dolní komora ruského parlamentu.
Vyšetřovací komiseKyjevská prokuratura a policie zahájily vyšetřování násilných incidentů, které dnes v ukrajinském parlamentu doprovázely ratifikaci rusko-ukrajinské smlouvy o vojenské základně na Krymu. Zvláštní vyšetřovací skupina složená z pracovníků prokuratury a policie odpoledne navštívila jednací sál sněmovny, kde proběhly "příslušné vyšetřovací úkony", uvedla policie v oficiální zprávě. Podnětem k vyšetřování byly zprávy kyjevských médií. Podle nepotvrzených informací byl po skončení schůze s otřesem mozku hospitalizován opoziční poslanec Oles Donij. |
Na ratifikaci dohody je vázána třicetiprocentní sleva na ruský plyn, kterou ukrajinská ekonomika naléhavě potřebuje. Krátce před Státní dumou dnes dohodu schválili poslanci ukrajinské Nejvyšší rady, jakkoli se menšinová opozice snažila hlasování zabránit.
Řečníci ve Státní dumě, ať z vládnoucí strany či z opozičních lavic, si notovali, že dohoda je vzájemně výhodná. Je prý i příležitostí k otevření nové kapitoly rusko-ukrajinských vztahů a k upevnění "slovanského bratrství" tváří tvář Západu, jehož vojenské základny se přiblížily k ruským hranicím.
Slovanské bratrství
Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se v éře předchozího ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka prudce zhoršily. Moskvu dráždily Juščenkovy snahy o vstup do NATO, dodávky ukrajinských zbraní Gruzii, přehodnocování společné historie či prosazování ukrajinštiny na úkor ruštiny i na východě Ukrajiny.
Tyto problémy však se zvolením nového prezidenta Janukovyče zmizely z pořadu dne.
Dohodu podle průzkumů schvaluje drtivá většina obyvatel Krymu, který je osídlen převážně Rusy. Poloostrov byl k ruské říši připojen v roce 1783, o rok později byl na poloostrově založen Sevastopol jako námořní základna carské říše na Černém moři. Ukrajině daroval Krym až sovětský vůdce Nikita Chruščov v roce 1954 v rámci oslav 300 let připojení Ukrajiny k Rusku, tedy v době, kdy se rozpad Sovětského svazu zdál nemyslitelný. Mnozí Rusové ztrátu poloostrova dodnes těžce nesou.
