Mezi propuštěnými vězni má být také na 350 lidí z věznice s nejvyšší ostrahou na předměstí metropole Harare.
„Celkem 46 věznic v zemi je přeplněných. Mají kapacitu pro 17.000 lidí a je v nich více než 19.000 vězňů,“ zdůvodnil mluvčí vězeňské služby prezidentovo rozhodnutí. To má podle něj ulehčit věznicím a zlepšit tak podmínky těch, kteří za mřížemi zůstanou.
Zimbabwské věznice prosluly špatnými podmínkami, nedostatkem jídla, oblečení, přikrývek i toaletního papíru. Kvůli tomu jsou v nich časté vzpoury.
Amnestie se mimo jiné týká všech mladistvých bez ohledu na závažnost zločinu, za nějž byli odsouzeni. Propuštěni budou také všichni ti, kteří dostali doživotí před 25. prosincem 1995.
Jihoafrický parlament schválil zákon o vyvlastňování půdyJihoafrický parlament schválil zákon umožňující státu vyvlastňovat půdu ve veřejném zájmu. Nová norma by měla vést k většímu podílu černošských vlastníků, ale podle pozorovatelů by neměla vést k násilnému zabírání farem jako v sousední Zimbabwe, i když většinu půdy v Jižní Africe i dvě desetiletí po konci režimu apartheidu vlastní bělošští farmáři, poznamenala stanice BBC na svém webu. S historickou nespravedlností z dob nadvlády bílé menšiny je podle vládnoucí strany Africký národní kongres záhodno nakonec skoncovat. Ve straně považují nový zákon za nejdůležitější od dob pádu apartheidu. Doufají, že pomůže urychlit zemědělskou reformu a zajistí rovný přístup obyvatelstva k zemědělským zdrojům. ANC ujišťuje, že za vyvlastněnou půdu se má podle zákona nejprve vyplatit spravedlivé odškodnění, jehož výši má určovat vládní odhadce. Opoziční Demokratická aliance byla proti předloze. Nyní má zákon podepsat prezident Jacob Zuma. Předpokládá se, že se tak stane v příštích týdnech či měsících. Zákon o půdě z roku 1913 ponechal domorodému obyvatelstvu jen 13 procent půdy. Za 22 let od pádu apartheidu přešla z bělošských do černých rukou jen asi desetina půdy. Otázka jejího vlastnictví tak zůstává značně citlivou otázkou. |
