„Mohu oznámit, že parlamentní strana má důvěru ve svého premiéra,“ ohlásil výsledek předseda volební komise Sir Graham Brady.
Pro setrvání Johnsona na pozici premiéra hlasovalo 211 poslanců, proti jich bylo 148. Z čísel tak vyplývá, že pro svého lídra v tajné volbě nehlasovali ani někteří ministři nebo ministerští asistenti.
Aby Johnson zůstal v premiérském křesle, se tak vyjádřilo jen necelých šedesát procent z jeho spolustraníků. Tedy ještě méně než hlasovalo pro setrvání poslední britské premiérky Theresy Mayové, ve kterou svou důvěru vložilo 63 procent z nich.
Na výsledek hlasování na svém Twitteru zareagoval i předseda labouristů Keir Starmer. „Volba je jasnější než kdykoli předtím,“ napsal.
„Rozdělení toryové podporující Borise Johnsona, aniž by měli plán na řešení problémů, kterým čelíte. Nebo sjednocená labouristická strana s plánem na řešení krize životních nákladů a obnovení důvěry v politiku,“ nabídl svůj pohled na možnostmi, před kterými Británie stojí. „Labouristé vrátí Británii zpět na správnou cestu.“
The choice is clearer than ever before:
Divided Tories propping up Boris Johnson with no plan to tackle the issues you are facing.
Or a united Labour Party with a plan to fix the cost of living crisis and restore trust in politics.
Labour will get Britain back on track.
Aby mohli britští konzervativní poslanci hlasovat o nedůvěře vůči svému premiérovi, muselo tento záměr šéfovi parlamentní skupiny oznámit nejméně 15 procent z nich.
To tedy znamenalo alespoň 54 členů Dolní sněmovny. Poslanec za Konzervativní stranu a bývalý ministr dopravy Jesse Norman řekl BBC, že tento dopis poslal, jelikož Johnson v úřadu premiéra „uplatňuje kulturu ledabylého porušování zákona“. Johnson by byl odvolán, pokud by mu nedůvěru vyslovila většina, tedy 180 poslanců jeho strany.
Už před vyhlášením výsledků věřily zdroje blízké premiérovi, že Johnson hlasování ustojí a otázkou mělo zůstat jen o kolik hlasů, uvedl po konci hlasování reportér BBC Nick Eardley na Twitteru.
Sources close to PM confident he’s won vote (big question is by how much)
More now @BBCNews
https://t.co/iwYrtqElPc
Že si Johnson premiérské křeslo udrží, si mysleli i analytici britských médií. Politický zpravodaj BBC Iain Watson hovořil o 120 až 130 poslancích, kteří se mohli vyslovit proti premiérovi. Lídr skotských konzervativců Douglas Ross například na Twitteru napsal, že Johnsona nepodpoří.
Vláda podle něj sice učinila mnoho dobrého, například při očkování proti covidu-19. Do protikladu však postavil Johnsonovo porušování covidových opatření nebo jeho vysvětlování této kauzy v parlamentu.
„Musím hlasovat jménem voličů a země,“ napsal Ross. Stanice BBC nicméně připomíná, že Ross změnil tábor už dvakrát. Johnsona nejprve v lednu odmítl podpořit, po propuknutí války na Ukrajině „v zájmu stability“ změnil názor a nyní se opět vyjádřil v Johnsonův neprospěch.
Premiér podle zdroje BBC od kolegů dostal celkem pět otázek, z toho dvě byly nepřátelsky naladěné a tři nikoliv. Charles Walker, poslanec za Broxbourne, premiérovi údajně řekl, že ho „občas vytočil k nepříčetnosti“, což vyvolalo v sále „velký smích“. Walker prý kolegy varoval, že „defenestrace premiéra je brutální, krvavá, šokující, strašná, hrozná věc“.
Poslanec Mark Harper prohlásil, že pokud by Johnson zůstal ve funkci, žádal by od poslanců „obhajobu neobhajitelného“. Podle zdroje z parlamentu Johnson jeho výtku „velmi velmi agresivně“ odmítl.
Do začátku hlasování o důvěře Johnsona veřejně podpořilo 145 konzervativních poslanců, uvedla agentura Reuters. „Distribucí (koronavirových) vakcín i naší odpovědí na ruskou agresi náš premiér prokázal silné vedení, které naše země potřebuje,“ napsal na svůj twitterový účet ministr financí Rishi Sunak.
Ministryně zahraničí Liz Trussová, o níž se hovořilo jako o nejpravděpodobnější případné následnici Johnsona v případě jeho odvolání, na Twitteru premiérovi slíbila „stoprocentní podporu při dnešním hlasování“ a vyzvala své kolegy, aby se rozhodli stejně.
The Prime Minister has my 100% backing in today's vote and I strongly encourage colleagues to support him.
He has delivered on covid recovery and supporting Ukraine in the face of Russian aggression. He has apologised for mistakes made.
We must now focus on economic growth.
Díky tomu, že Boris Johnson hlasování o důvěře ustál, nemůže se podle pravidel Konzervativní strany dalších dvanáct měsíců tato procedura znovu uskutečnit. Brady ovšem na tiskové konferenci prohlásil, že pravidla se „technicky vzato mohou změnit“.
Snížím daně, slíbil Johnson
Sám Johnson před hlasováním slíbil svým poslancům, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně. Slíbil také příští týden představit nový plán pro hospodářský růst. Agentuře Reuters to po Johnsonově neveřejném projevu k poslancům vlastního tábora řekl zdroj z Konzervativní strany. Johnson také zákonodárce vyzval, aby se neobrátili jeden proti druhému.
Ačkoliv zpráva o plánovaném hlasování o nedůvěře se objevila na veřejnosti až v pondělí, poslanci Konzervativní strany již v neděli obdrželi jednostránkový dopis, v němž Johnsonovi spolupracovníci vysvětlili, proč by měli premiéra při hlasování podpořit.
Dopis například varoval před „občanskou válkou“ ve straně, z níž by těžili labouristé, vyzdvihl Johnsonovo řešení kriminality, snižování daní, zdravotnické reformy i „prolomení“ patové situace kolem brexitu, který paralyzoval britskou politiku.
Naopak šéf opozičních labouristů Keir Starmer vyzval konzervativce, aby hlasovali proti Johnsonovi. Rádiu LBC řekl, že Johnson „ztratil důvěru země“ a mezi veřejností „existuje povědomí o tom, že (Johnson) o spoustě věcech neříká pravdu“.
Krizi důvěry ve vlastní straně čelí Johnson poté, co se od listopadu minulého roku potýká se skandálem známým jako Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v přísném koronavirovém lockdownu.
Úřednice Sue Grayová, pověřená vyšetřováním dění v Downing Street během lockdownu, ve své zprávě mimo jiné hovoří o „opilectví“ a „nevhodném chování vůči úklidovým a bezpečnostním zaměstnancům“.
Johnson v reakci na skandál uvedl, že „na sebe bere plnou odpovědnost za to, co se za jeho vedení stalo“, nicméně odmítl rezignovat, což pobouřilo část britské veřejnosti i konzervativních poslanců. V květnových komunálních volbách přišli konzervativci o stovky křesel. Premiér za večírky v květnu dostal pokutu 100 liber (asi 2 900 korun). Opozice ho kvůli nim dlouhodobě vyzývá k rezignaci.
Hlasování čelili i Major či Mayová
Hlasování o nedůvěře v lídra konzervativců a premiéra vyhlašuje předseda parlamentní skupiny Výbor 1992. Součástí skupiny jsou poslanci „zadních lavic“, kteří nezastávají žádnou vládní funkci. Výbor 1922 funguje především jako styčný bod mezi řadovými poslanci strany a jejím vedením, případně samotným premiérem.
V prosinci 2018 čelila hlasování o nedůvěře v rámci Konzervativní strany expremiérka Theresa Mayová, kritizovaná tehdy za způsob, jakým vedla jednání o brexitu. Svou pozici sice uhájila, pod tlakem však zůstala i poté a v květnu následujícího roku sama oznámila, že ve funkci lídryně konzervativců a premiérky skončí.
I Margaret Thatcherová v hlasování vyhrála, ale nakonec se funkce vzdala. Další expremiér John Major, který také v roce 1995 prošel vnitrostrranickým hlasováním, sice nerezignoval, ale v následujících volbách v roce 1997 utrpěl drtivou porážku.
12. ledna 2022 |
