„Toto je válka, kterou jsme nezačali. Je to válka, kterou jsme nechtěli. Cítím velkou frustraci a vztek nad tím, že Spojené státy do této války vstoupily bez jasného plánu na její ukončení, bez jasné představy, čeho chtějí dosáhnout. Výsledkem je zablokovaný Hormuzský průliv,“ řekla britská ministryně.
„Tento týden pořádáme konferenci s francouzským prezidentem (Emmanuelem) Macronem o tom, jak zajistit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem,“ připomněla. Macron v pondělí oznámil, že Francie v příštích dnech spolu s Velkou Británií uspořádá konferenci zemí, které jsou ochotné podílet se na mezinárodní mírové námořní misi k obnově volné plavby v průlivu, jež bude mít čistě obranný charakter.
Klíčovou vodní cestu pro globální přepravu zejména ropy a zemního plynu od začátku března blokuje Írán v odvetě za izraelsko-americké údery na své území, a to navzdory nynějšímu dvoutýdennímu příměří. Po krachu víkendových jednání navíc začalo americké námořnictvo v pondělí blokovat přístup do íránských přístavů.
Britský premiér Keir Starmer v pondělí řekl, že Británie blokádu ze strany USA nepodporuje a nenechá se zatáhnout do války. „Do americké blokády se nezapojujeme, nemyslíme si, že je to správný přístup. Po celou dobu tohoto konfliktu jsme opakovali: deeskalujte, deeskalujte,“ řekla i Reevesová v rozhovoru.
„Žádný rozumný člověk samozřejmě není příznivcem íránského režimu, ale zahájit konflikt, aniž by bylo jasné, jaké jsou jeho cíle a jak se z něj dostaneme, to považuji za pošetilost, která dopadá na rodiny nejen tady v Británii, ale i na rodiny v USA a na celém světě,“ podotkla ministryně financí. „Nemyslím si, že to bylo správné rozhodnutí. Zato Keir Starmer (...) se rozhodl naprosto správně, že nás drží mimo tento konflikt,“ dodala.
USA a Izrael zahájily 28. února proti Íránu údery, které zažehly konflikt v širším blízkovýchodním regionu. Jedním z proklamovaných cílů bylo zabránit tamnímu teokratickému režimu ve vývoji jaderné zbraně. Írán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit mimo jiné i na ropnou infrastrukturu v okolních arabských zemích.
Írán také zablokoval Hormuzský průliv, kudy běžně prochází zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu (LNG), což zvyšuje ceny ropy na mezinárodních trzích.
Británie na rozdíl od jiných zemí nezavedla opatření na podporu domácností v souvislosti s prudkým růstem cen pohonných hmot, podotkla agentura AFP. Cena benzinu se podle oficiálních statistik v Británii od začátku války zvedla o 19 procent, cena nafty vyskočila o 34 procent.
