„Všechno bude podle plánu. Kancléřce je dobře,“ řekl médiím Steffen Seibert, mluvčí Angely Merkelové v pátek poté, co německou kancléřkupři schůzce s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem opět postihl tělesný třes.
Podle agentury DPA se chvěla po celém těle a problém ustoupil, když se znovu pohnula. Její mluvčí uvedl, že kancléřka je v pořádku. Minulý týden se silně třásla při schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, později novinářům vysvětlila, že byla zřejmě dehydrovaná.
O zdravotní stav kancléřky se podle německého deníku Bild již zajímají zahraniční zpravodajské služby. „Hon na zdravotní složku Merkelové začal,“ píše deník. „Každý pracovník tajných služeb touží vědět, co se děje s nejmocnější ženou světa.“
„Zdravotní stav hlav států a vlád je jedním z největších zájmů tajných služeb. Nemoci totiž mohou vysvětlovat řadu jejich rozhodnutí. Například pokud je někdo nevyléčitelně nemocný, reaguje a vládne odlišně,“ uvedl pro německý bulvární deník bývalý šéf Spolkové zpravodajské služby Gerhard Schnidler.
Jak jsou v současnosti detaily o zdravotním stavu kancléřky chráněny? Podle německých médií jsou ukryté pod zámkem v jedné z pěti vojenských nemocnic. Ty podléhají jiným bezpečnostním opatřením, než veřejné nemocnice. Ze záznamů by tak nemělo uniknout nic.
Lékaři v těchto nemocnicích jsou navíc státními zaměstnanci a v mnoha případech přímo vojáky. „Mají trochu jiný smysl pro loayalitu,“ potvrdil Bildu vysoce postavený zdroj na ministerstvu vnitra.
Slabé místo? Pojišťovna
Stejně jako všichni pacienti v Německu si i kancléřka musí řešit své zdravotní pojištění sama a právě ve vyúčtování všech procedur, které musela Merkelová podstoupit, by šlo dohledat diagnózu a léčbu, jež byla kancléřce naordinována. Skrze IT systém, který nemocnice často nemají v ideálně zabezpečeném stavu, by tak šlo získat data o zdravotním stavu lídryně německého státu.
  |
Jeden incident hackerského útoku na nemocnici se stal již v roce 2016, kdy počítačová síť nemocnice Lukas ve městě Neuss byla napadena. Zastavit ji dokázal až zásah mobilního týmu ze Spolkového úřadu pro bezpečnost informační techniky.
Podle informací médií se ale řada pracovníků zahraničních tajných služeb snaží získat informace i postaru. V posledních dnech se prý vyptávali vládních zaměstnanců až příliš často na zdravotní stav, stravovací návyky i životní styl kancléřky. „Z malých dílků se pak dá poskládat celá diagnóza,“ dodal jeden ze zdrojů deníku Bild. Zatím se spekuluje, že u kancléřky může jít o neurologické problémy.
Tradice sbírání informací
To, že mají zpravodajci zájem o zdraví kancléřky, ostatně není o nic nového. I v průběhu studené války se američtí špióni snažili získat informace o zdravotním stavu sovětských lídrů od Brežněva po Černěnka a Gromykova. A naopak. Například závislost amerického prezidenta Johna F. Kennedyho na analgetikách byla dlouho vládním tajemstvím.
Podobně tato obsese přetvrvává dodnes ve snahách USA a Jižní Koreje zjistit více o zdraví severokorejského lídra Kim Čong-una. Ten jim však situaci vůbec neulehčuje. Například na první oficiální návštěvu do Jižní Koreje loni v dubnu si vůdce podle médií nechal přivézt i soukromou toaletu. Podle bývalého velitele severokorejské ochranky Lee Jun-keola, který utekl z KLDR v roce 2005, tak diktátor činí pravidelně.
„Raději než aby používal veřejné záchodky, má lídr Severní Koreje osobní toaletu, která jej následku všude, kam cestuje,“ uvedl zběh pro Washington Post. Vůdce KLDR tak prý činí, aby nikdo nemohl analyzovat jeho výkaly a zjišťovat, zda netrpí nemocemi. Činí tak kdekoliv i na cestách po vojenských základnách v Severní Koreji.
Kim Čong-Un po odpálení rakety, za ním je pravděpodobně jedna z jeho mobilních toalet.
