Věříme, že vás ochrání Ukrajina, vzkazuje Česko krajanům do Volyně

Česká diplomacie v reakci na novou žádost krajanů o pomoc uvedla, že věří ve schopnost Ukrajiny zajistit jejich práva a bezpečnost.

"V případě bezprostředního ohrožení jsou české úřady připraveny okamžitě vyřídit všechny náležitosti pro udělení víz a usnadnit jim přesun do bezpečí," sdělila ČTK mluvčí ministerstva Johana Grohová. Podle ní krajany na Ukrajině v nejbližší době navštíví ministerský zmocněnec pro krajanské záležitosti.

Tři pracovníky zastupitelského úřadu v Kyjevě vyslalo české ministerstvo zahraničí na severovýchod Ukrajiny už po první žádosti volyňských Čechů. Podle šéfa diplomacie Zaorálka zjistili, že česká komunita momentálně není vystavena žádné bezpečnostní hrozbě a snahy o návrat části volyňských Čechů jsou motivovány spíše ekonomicky a sociálně.

"S velkým zklamáním jsme sledovali projev pana ministra (ve Sněmovně), který bohužel odráží neúplné pochopení naší současné situace," stojí v novém dopisu psaném jménem "všech významných krajanských spolků na Ukrajině". Zaorálkovo nepochopení podle nich možná odráží vnímání zkreslené propagandou proruských medií, nedostatkem času nebo unáhlenými úsudky.

Strach českých krajanů prý pramení především z obavy, že začne válka s Ruskem, které nedávno připojilo Krym, a muži budou odvedeni, aby bojovali. Krajané také vyjadřují obavu ze souvisejícího nárůstu kriminality a extremismu na obou stranách, který zbytkům fungujících ukrajinských složek nedovolí dostatečně ochránit jejich životy a zdraví v případě náhlého vyhrocení situace.

Majetky "ztratily veškerou hodnotu"

Signatáři dopisu přitom přiznávají, že k odchodu z Ukrajiny mají i sociální a ekonomické důvody, protože jejich majetky "ztratily veškerou hodnotu", a není je tak možné prodat a odjet. Žádají proto české úřady, aby jim pomohly překonat těžké období a zajistit rodinám minimální životní standard a vlastní důstojnost.

"Prosím pomozte nám uniknout situaci, ve které se můžeme dostat (dle nejhorších očekávaných scenárií) do postavení válečných běženců, kteří v provizorních stanech mohou očekávat na vaši milost přicházející na poslední chvíli nebo příliš pozdě…," stojí také v žádosti. Podle ní Ukrajina od dob Adolfa Hitlera nikdy nemusela čelit invazi cizí armády na svém území a nepřátelskému převzetí její části.

Signatáři dopisu přitom vyjadřují přesvědčení, že žádný z krajanů přestěhovaných v 90. letech neskončil ve vězení, ani se krátkodobě nespoléhal na sociální dávky nebo trvalé bydlení ve státním bytě zadarmo. "Naopak - jsme velice podnikavý, vzdělaný a tvrdě pracující národ, který z dlouhodobého hlediska bude velkým přínosem pro hospodářský a společenský život České republiky. Po krátkém přechodném období, na dobu kterého potřebujeme pomoc, odměníme český stát poctivým odvodem daní a souvisejících příspěvků. Odměníme český stát slušně vychovanými potomky a kulturní diverzitou, která pramení ze zkušeností nasbíranými mimo ČR," uzavírají své prohlášení.

Menšiny mají strach, tvrdí Moskva

Ve strachu na Ukrajině nežijí jen etničtí Rusové, ale také menšiny Čechů, Němců či Maďarů. Tvrdí to ruské ministerstvo zahraničí s tím, že situace se vyhrotila po únorovém pádu prezidenta Viktora Janukovyče, kdy se k moci dostali krajně pravicoví radikálové. Nová přechodná ukrajinská vláda, kterou Moskva označuje za nelegitimní, se nyní snaží zakročit proti růstu vlivu nacionalistů. Obavy z radikálů má i Evropská unie. Rozpaky z budoucího vývoje na Ukrajině vyjadřovali v uplynulých týdnech také volyňští Češi, část z nich by se proto ráda vrátila do původní vlasti předků.

"(Menšiny) jsou znepokojeny nestabilní politickou situací v zemi a vážně se obávají o své životy," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí k situaci etnických skupin na Ukrajině. Moskva ale nezmínila žádné konkrétní příklady incidentů.

Rusko opakovaně kritizuje vládu v Kyjevě jako fašistickou a tvrdí, že početní ruskojazyční obyvatelé na Ukrajině čelí útlaku. Také si vyhradilo právo vojensky zasáhnout, aby ochránilo své krajany. U hranic s Ukrajinou Moskva v posledních týdnech soustřeďuje vojáky, tvrdí ale, že je to součást manévrů a že invazi nechystá. Přípravu na vojenský vpád dnes podle AFP popřel i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Vnitropolitická situace na Ukrajině je komplikovaná, neboť k moci se po Janukovyčově pádu dostala názorově rozdílná politická uskupení. Jedním z nich je i radikální hnutí Pravý sektor, se kterým je ve sporu ukrajinské ministerstvo vnitra. Důvodem je ministerské nařízení určené všem polovojenským organizacím, aby bezodkladně složily zbraně, a také smrt jednoho z předáků Pravého sektoru Oleksandra Muzyčka, který tento týden zahynul při zatýkání.

Kvůli Muzyčkově smrti radikálové pravidelně protestují před parlamentem a dožadují se okamžité rezignace ministra vnitra Arsena Avakova. Ze zmíněných protestů má obavy EU.

"Vyzývám Pravý sektor a další ukrajinské strany, aby nevyhrožovaly násilím a ani se k němu neuchylovaly," uvedla v noci na dnešek podle DPA unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová. Ta trvá na tom, aby radikálové okamžitě složili zbraně.

Situaci na Ukrajině sleduje i Praha, na kterou se počátkem března z obav o svou budoucnost obrátili zástupci volyňských Čechů. Česká vláda ale pro rozsáhlejší pomoc krajanské komunitě na Ukrajině, kde žije asi 20.000 Čechů, zatím nevidí důvod.