Příběh, ze kterého mrazí, vyprávěla rohingská muslimka Ramuja reportérovi New York Times v jednom z uprchlických táborů, kam se jí podařilo utéct. Společně s ní bylo v táboře ještě několik lidí, kteří vypověděli stejný příběh nezávisle na sobě.
Když se několik desítek vojáků začalo k vesnici Tula Tola přibližovat, místní obyvatelé se okamžitě snažili utéct. Viděli totiž již několik dní na horizontu hořící obydlí okolních vesnic. Většině z místních se však uniknout nepodařilo.
Vojáci oddělili ženy od mužů, které následně popravili. Ženy se vojáky snažily prosit, klečely jim u nohou. Příslušníci armády do nich jen kopali. Pak zastavili ženy utíkající přes řeku, popsalo pro americký deník několik uprchlíků z vesnice.
Několik stovek žen stálo ve vodě uprostřed řeky. Vojáci barmské armády na ně mířili zbraněmi. Mezitím za ženami hořela vesnice Tula Toli, ze které se snažily uniknout. Jedna ze žen držela své osmnáctiměsíční dítě v náručí.
Viníci budou potrestáni. Návrat Rohingů do Barmy řešíme, prohlásila Su Ťij |
„Ty,“ oslovili Ramuju vojáci. Svého syna dle výpovědi sevřela v náručí ještě pevněji. Vojáci ji ale praštili holí do tváře, vyrvali jí plačící dítě z rukou a před zraky matky ho hodili přímo do ohně.
Podle Ramujina svědectví ji pak vojáci odtáhli do blízkého domu, strhli z ní svršky a hromadně ji znásilnili. V ten den ztratila svého syna, matku, desetiletého bratra a obě své sestry. V jeden moment myslela, že zemřela. Upadla totiž do bezvědomí.
  |
Když se Ramuja probrala z bezvědomí, byli vojáci již pryč. Z hořícího domu utekla nahá do lesa, kde přečkala noc. Odtamtud se dostala do jednoho z uprchlických táborů v Bangladéši. Její budoucnost je teď nejistá. V Bangladéši je bez jediného dokladu, neumí číst ani psát. Věří, že dostane status uprchlíka, což může být vzhledem k těmto okolnostem problematické.
Rohingům v Bangladéši hrozí smrt, varuje organizace. Nemají vodu ani bydlení |
Ramuja patří k jednomu z nejvíce pronásledovaných etnik na světě, k hrstce pozůstalých, kteří mohou po barmské genocidě podat svědectví o proběhnuvších zvěrstvech.
Její tragédie není zdaleka ojedinělá. Obdobných hrůz zaznamenali ochránci práv a novináři v Barmě velké množství. Na konci srpna barmští vojáci podobně vyplenili vesnici Mona Para. Celkem prý takto vypálili již 288 vesnic.
OSN označila exodus 536 tisíc Rohingů za nejrychlejší uprchlickou krizi současnosti.
Barmští představitelé brutality zpochybňují a tvrdí, že vojenský zásah je odpovědí na útok rohingských radikálů z 25. srpna. Odplata ovšem plošně směřuje ke všem civilistům bez slitování. Podle vyjádření OSN je tato reakce plánovanou a cílenou snahou vymazat Rohingy z historie.
Rohingové se shromažďují u studně v uprchlickém táboře.
Rohingové již v minulosti vyprávěli o tom, že viděli vojáky probodávat kojence, řezat hlavy dětem a házet granáty do domů. Celkem v arkanském státě zabili přes tisíc civilistů.
Barmská armáda zahájila tažení proti etnické skupině Rohingů poté, co rohingští povstalci v srpnu zaútočili na desítky policejních a vojenských stanovišť. OSN označila exodus 536 tisíc Rohingů za nejrychlejší uprchlickou krizi současnosti a Barmu obvinila, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny. Barma obvinění odmítá.
Ministři zahraničí osmadvaceti států Evropské unie se proto v pondělí v Lucembursku rozhodli, že přezkoumají veškerou praktickou spolupráci v obranné oblasti s Barmou.
EU také kvůli situaci dočasně pozastaví pozvání pro vrchního velitele armády a další vysoce postavené vojenské činitele. Ministři v pondělí potvrdili trvání stávajícího zbrojního embarga a varovali, že pokud se situace nezlepší, je EU připravena zvážit přijetí tvrdších sankcí.
