10. listopadu 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Novodobý rakouský ‚plukovník Redl‘ vyzrazoval tajné informace Moskvě

O špionáži informoval rakouský premiér Kurz | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy O špionáži informoval rakouský premiér Kurz | foto: Reuters

Vídeň/Praha Špionáž šéfa Vyzvědačského úřadu c. a k. armády Alfreda Redla ve prospěch Ruska výrazně přispěla k porážce Rakouska-Uherska během první světové války. Teď se objevil v Rakousku další špion, který vyzrazoval tajné informace Moskvě. Vztahy Rakouska a ­Ruska, které byly v posledních měsících hodně intenzivní, dostaly trhlinu.

Důvodem je případ vojenské špionáže pro Rusko, o níž v pátek ve Vídni informovali kancléř Sebastian Kurz a ministr obrany Mario Kunasek. „Špionáž je nepřípustná,“ uvedl Kurz a dodal, že tato událost ke zlepšení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií nepřispěje.

Hlavní postavou aféry je sedmdesátiletý plukovník rakouské armády ze Salcburku, který je dnes již ve výslužbě. Pracoval na ministerstvu obrany a po dobu více než dvaceti let předával do Ruska informace.

Zatím není úplně jasné, jak moc byly závažné. Například bulvární deník Neue Kronenzeitung napsal s odvoláním na kruhy v­ kontrarozvědce, že „vzniklé bezpečnostní riziko je značné“. Moskva tak měla získat údaje o rakouském letectvu či o rozmístění dělostřelectva. Jiná média byla naopak zdrženlivější. Důstojník měl údajně sdílet informace, jež nepodléhaly nejpřísnějšímu stupni utajení a zpravidla pocházely z armádního intranetu.

V poslední době také předával zprávy mapující nálady a postoje mezi důstojnictvem, mimo jiné také o názorech na migraci. U ­výše postavených důstojníků dodával jejich detailní osobnostní profily.

Za svou špionážní činnost měl podle informací rakouského deníku Die Presse získat odměnu v ­celkové výši 300 tisíc eur (v přepočtu 7,8 milionu korun).

„Případ ukazuje, že i po skončení studené války musíme v Rakousku vytvořit ještě těsnější bezpečnostní síť,“ komentoval vzniklou situaci rakouský ministr obrany Kunasek. Podle jeho názoru nelze zajistit stoprocentní ochranu před činností zahraničních výzvědných služeb.

Upozornění na špionážní případ prý Rakousko dostalo od spřátelené zahraniční tajné služby. Podezřelý plukovník, jehož identita nebyla zatím zveřejněna, začal být následně sledovaný a nakonec byl i zadržen. Během výslechu se přiznal.

Ruská strana mu prý dala k dipozici veškeré technické vybavení, které umožňovalo šifrovanou komunikaci. Kódované instrukce získával plukovník každý druhý týden prostřednictvím běžného rádia umožňujícího příjem na krátkých vlnách. Své zprávy směřující do Ruska šifroval a předával je přes satelitní telefon.

Když Rusové pojali podezření, že by mohla být výzvědná činnost jejich agenta odhalena, vydali příkaz všechny informace zničit. Tomu ale stihla rakouská vojenská kontrarozvědka zabránit. Za špionáž hrozí nyní plukovníkovi dva roky vězení.

Moskva jakoukoli špionáž popírá

Rakouské ministerstvo zahraničních věcí si povolalo ruského velvyslance, aby podal k celému případu vysvětlení. Recipročně se zachovalo i ruské ministerstvo, které si pozvalo rakouského velvyslance. Důvod vzápětí vysvětlil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.

„Jsme obviňováni a čelíme výzvám, abychom se omluvili za věc, o které nic nevíme,“ reagoval na kritiku z Vídně šéf ruské diplomacie. Zprávami z Vídně prý byl „nepříjemně překvapený“. Rakouské straně pak vytkl, že údajně provádí „megafonovou diplomacii“ namísto toho, aby se se svými výhradami obrátila přímo na Moskvu.

Rakouská ministryně zahraničních věcí Karin Kneisslová kvůli kauze zrušila svou plánovanou prosincovou cestu do Moskvy. Ona sama přitom v nedávné minulosti označovala dobré vztahy s­ Ruskem za klíčové nejenom pro Rakousko, ale i celou EU. Od nástupu do funkce navštívila Moskvu několikrát. Letos v srpnu dokonce pozvala ruského prezidenta Vladimira Putina na svou svatbu, který si tam s ní i zatancoval.

Současná rakousko-ruská špionážní aféra má jisté paralely s podobným případem, který ovšem měl daleko zásadnější dopad. V ­roce 1913 byla odhalena výzvědná činnost plukovníka Alfreda Redla, šéfa tehdejší rakousko-uherské kontrašpionáže.

Redl předal ruské straně řadu citlivých informací, mimo jiné plány pevností, šifrovací systémy, útočné plány, stejně jako jména agentů působících na území carského impéria. Rusové Redla vydírali kvůli jeho homosexualitě. Poté, co byla plukovníkova špionážní činnost odhalena, byl donucen spáchat sebevraždu.

Najdete na Lidovky.cz