Jednoho dne v roce 2015 se filmař Dan Bell rozhodl, že se autem zajede podívat do nákupního střediska Owings Mills na předměstí jeho domovského Baltimoru. Vzpomínal na to, jak slavnostní otevření prostoru o 76 tisících metrech čtverečních navštívil jako devítiletý v roce 1986.
Ruská odveta za nové sankce. Vyhostí část diplomatů USA a zavře jejich rekreační objekty |
Ta doba byla vrcholem americké nákupní mánie. Alespoň jedno nákupní středisko bylo v USA postaveno každý rok od padesátých let, rekordem byl rok 1990, kdy jich vyrostlo po celé zemi celkem 19. V médiích se psaly články o sobotních večerech strávených okružní cestou po různých obchodních centrech. Sociolog George Ritzer začal pro popis velkých nákupních domů používat označení „katedrály konzumu“.
Když se Bell v roce 2015 vracel do Owings Mills, nebyl před tím v žádném podobném zařízení déle než deset let. Věděl, že se podobným místům nedaří, ale netušil, co uvidí. „Od první chvíle mi to bralo dech. Byla tam třeba jedna celá chodba ničeho,“ řekl filmař pro americký list The New York Times.
Mramorové podlahy se podle něj stále blyštěly v umělém světle. Nebyla to úplná ruina, ale vypadalo to, jako by pandemie nějakého viru odstranila z místa veškerý život. „Hlasitá popová hudba se odrážela od stěn, nikde nikdo, všechny obchody zavřené. Byl to moment vystřízlivění,“ popsal Bell.
Na videu, které toho dne pořídil, je možné slyšet jeho udivené reakce. Zkušenost čtyřicetiletého filmaře dala vzniknout celé sérii podobných vizuálních zážitků v městech Středoatlantické oblasti od státu New York až po Maryland. Nazval ji „Dead Mall Series“ (Série mrtvých nákupních středisek – Pozn. red.) a je veřejně dostupná na stejnojmenném kanálu prostřednictvím služby YouTube. Některá místa jsou i téměř úplně opuštěná.
Nejde o příběh všech nákupních center v USA, některým se nadále daří více než dobře. Podle červnové zprávy společnosti Credit Suisse do pěti let definitivně zavře celkem 20 až 25 procent z více než 1200 nákupních středisek s uzavřenou střechou.
Období truchlení nad středisky
První nákupní centrum bylo v USA postaveno v roce 1954. Northland Center ve městě Southfield v Michiganu navrhl rakouský architekt Victor Gruen, který se následně stal pionýrem v projektech nákupních center, kterých sám nebo se společníky navrhl celkem 35.
Rozmach nákupních center byl jedním z důvodů, proč se začala vylidňovat centra měst. Typicky byly totiž budovány na předměstích, kam se lidé díky budování infrastruktury a autům v každé domácnosti jednoduše dostávali. Neměli proto potřebu cestovat do center velkých sídel.
Od devadesátých let minulého století se ale začala karta obracet. Trendem v rámci urbanismu začalo znovu být sestavování městských center tak, aby lidé začali nakupovat v centrech měst. Dominance předměstských nákupních center začala končit. Posledním klínem do jejich rakve je nakupování na internetu.
„Končí mnoho nákupních center. V současnosti jsme v truchlícím období,“ uvedl filmař Bell. Lidé mu prý píšou o tom, jak milují retro styl některých budov. Svěřují se i se zážitky, jako jsou první rande, setkání s budoucím manželem či manželkou, nebo první práce. „Pro některé to může být z nostalgických důvodů opravdu těžké,“ dodal Bell.
