Česká diplomacie vyzvala po masovém zatýkání Rusko k respektování práv a svobod lidí |
Vyznává ideály svobody, živí se jako manipulační dělník a chce být co nejméně závislý na státu. Po Moskvě se navzdory chování zdejších řidičů a minimální infrastruktuře pro cyklisty pohybuje Andrej Kurgin (37) na kole. S ním také vyrazil v sobotu 3. srpna na Puškinovo náměstí na úřady nepovolenou demonstraci, a to proti vyřazení opozičních kandidátů z účasti v zářijových volbách do moskevského zastupitelstva.
Záběry policejního zákroku, kdy ho příslušníci zásahové jednotky OMON doslova odvlekli i s bicyklem, se objevily na řadě ruských serverů. Kurgin měl štěstí, policisté ho po osobní prohlídce propustili a nezadrželi jako tisícovku ostatních. Přesto se na ně rozhodl podat žalobu k Vyšetřovacímu výboru Ruské federace (SKRF).
LN: Co přesně se vám stalo?
Chtěl jsem se jen projet na kole po městě a přitom se podívat na demonstraci. Nebyl jsem na takové akci poprvé, a tušil jsem, co uvidím. Ale to, co se stalo, předčilo má očekávání. Už mě zadrželi nejednou, ale vždy to bylo v mezích jakési slušnosti. Dobrý den, občane, porušujete zákon, pojďte se mnou – a já v klidu uposlechnu. Ale tentokrát na mě skočili zezadu, několik policistů najednou, vůbec jim nevadilo, že je natáčejí novináři. Ze všech sil jsem se snažil udržet kolo, protože kdybych ho pustil, už ho nikdy neuvidím. Bylo to až legrační, dovlekli mě i s kolem k autozaku (automobil pro převoz zadržených – pozn. red.). Tam prohledali batoh, a když nenašli nic zakázaného, s nepublikovatelnými slovy mě propustili.
LN: A poté jste se rozhodl na policisty podat žalobu?
Ano. Podívejte se na obrovskou modřinu na stehně, vidíte, jak mám zřízené ruce od toho, jak mě vlekli a bili obuškem? Takové chování jim nesmí projít.
Účastníci demonstrovali proti zapovězení účasti opozičních kandidátů v zářijových volbách do moskevského zastupitelstva.
Na demonstraci v Moskvě zadržela policie 311 lidí.
LN: Doufáte, že ruské soudní či vyšetřovací instituce dají za pravdu člověku, na kterého nahlížejí jako na účastníka nepovolené demonstrace?
Nedoufám ve vůbec nic. Ale důležité je absolvovat soudní kolečko na národní úrovni a pak podám žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva. A tam jsem si stoprocentně jist, že vyhraju. Nic jsem neporušil, nikoho nenapadl, naopak oni mě napadli zezadu. Nemůže to skončit jinak než rozsudkem v můj prospěch, pokud tedy do té doby, než se to vyřeší, Rusko nějakým způsobem ze závazků k Evropskému soudu nevycouvá.
LN: Nebojíte se, že se vám stát bude za žalobu namířenou proti jeho bezpečnostním složkám mstít?
Může se stát, že mě budou volat k zodpovědnosti, že jsem způsobil policistovi duševní otřes tím, že jsem včas nepustil kolo, nebo si při zákroku pohmoždil prst. Ale u nás se říká: Udělej, co je třeba, ať se stane cokoli.
Demonstrace se konala i přes zákaz úřadů.
LN: Doufáte, že účastí na demonstracích, kde vás všechny zbijí a pozavírají, něco v zemi změníte?
Určitě. V sobotu už další demonstraci povolili. Pokud jste s něčím nespokojení, je třeba to dát najevo, sedět ničemu nepomůže. Naše vedení se chová jako bandité, dělá si, co chce, své vlastní zákony nedodržuje. Nejsem příznivcem anarchie, stát musí fungovat, ale ve prospěch občanů.
LN: Myslíte, že je možné vůbec v Rusku něco změnit volbami?
Tak bandité zřídkakdy odcházejí, i když i v tom je třeba napnout síly. Myslím, že tento stav bude ještě nějakou dobu pokračovat, ekonomika bude dál klesat. Až to vybuchne, bude revoluce. Lidé jsou už teď hodně nespokojení.
