Devětaosmdesátiletý Mugabe je prezidentem jihoafrické země od vyhlášení nezávislosti na Británii v roce 1980. V prvním kole středečních voleb dostal 61 procent hlasů a jeho strana si v parlamentu zajistila dvoutřetinovou většinu. Umožňuje jí to tak změnit ústavu, jejíž poměrně liberální znění teprve v březnu schválili Zimbabwané v referendu.
Tsvangiraiovo Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) mělo dosud v dolní komoře parlamentu většinu. Premiér tvrdí, že jeho strana středeční parlamentní volby vyhrála, Mugabeho strana je ale ukradla (VÍCE ZDE).
PSALI JSME: |
"Nebudeme se podílet na vládních institucích," uvedl Tsvangirai po krizovém jednání špiček své strany. Zimbabwany vyzval, aby s vládou vzešlou z voleb odmítli spolupracovat. Zároveň sdělil, že MDC použije všechny právní prostředky k tomu, aby volební výsledek ve prospěch Mugabeho strany zpochybnila.
Morgan Tsvangirai s manželkou
Po volbách před pěti lety, po kterých se v zemi rozhořelo násilí, obě strany vytvořily vládu národní jednoty. Podle nynějšího Tsvangiraiova sdělení se však jihoafrická země dostala do ústavní krize a MDC již déle s Mugabeho stranou ZANU-PF nebude jednat.
Evropská unie vyjádřila znepokojení nad "údajnými nesrovnalostmi", zprávami o neúplné účasti a nedostatkem transparentnosti v rámci voleb. Regulérnost hlasování zpochybnily i Spojené státy. "S ohledem na závažné volební nesrovnalosti, o nichž informovali domácí i mezinárodní pozorovatelé, Spojené státy nevěří, že dnes oznámené výsledky odrážejí skutečnou vůli lidu Zimbabwe," uvedl ve svém prohlášení americký ministr zahraničí John Kerry.
