Oznámení výsledků bylo kvůli technickým obtížím a podezření z podvodů několikrát odloženo.
Volby se konaly 28. září a kandidovalo v nich 18 lidí. Největší šance se dávaly Ghanímu a premiérovi Abdulláhovi Abdulláhovi. Oba se po hned volbách prohlásili za vítěze.
Abdulláhův úřad v neděli oznámil, že premiér s předběžným výsledkem nesouhlasí. Podle něj komise nedokázala vyřešit podvody. „Tento výsledek je založen na podvodu a nebude přijat, pokud nebudou vzaty v úvahu naše legitimní požadavky,“ stojí v prohlášení Abdulláhova úřadu, z nějž citovala agentura Reuters.
Šéfka volební komise Havá Alam Núristáníová na tiskové konferenci řekla, že výsledek voleb se může ještě změnit, až bude oznámen konečný výsledek. Pokud se po prověření hlasů ukáže, že Ghaní ani jiný z kandidát nepřekonal hranici 50 procent hlasů, bude se muset konat druhé kolo. Abdulláh získal podle předběžného výsledku 39,52 procenta hlasů.
K volbám se zaregistrovalo 9,7 milionu Afghánců, hlas ale odevzdalo podle dnešního oznámení komise jenom 1,9 milionu lidí. Panuje podezření z rozsáhlých podvodů a násilí. Při útocích během předvolební kampaně a prvního kola voleb zemřelo nejméně 85 civilistů a dalších 373 lidí utrpělo zranění.
Kolem sčítání panovaly zmatky. Hlasy sčítá Nezávislá volební komise a na ni dohlíží zástupci prezidentských kandidátů. Abdulláh v listopadu své pozorovatele ze sčítání stáhl, což zkomplikovalo oznámení výsledků. V prosinci pak premiér souhlasil s přepočtem hlasů za přítomnosti svých lidí.
Jeho stoupenci v listopadu v Kábulu protestovali proti podvodům. Podle nich byly odevzdány podvržené volební lístky ve prospěch Ghaního.
Abdulláh a Ghaní byli hlavními kandidáty i ve volbách v roce 2014 a také po nich si oba připsali vítězství. Volební komise nakonec výhru připsala Ghanímu, což vyvolalo ostré protesty z Abdulláhova tábora. Ten výsledek přijal až poté, co byla s pomocí amerických vyjednávačů vytvořena vláda národní jednoty a on získal funkci premiéra.
Ašraf Ghaní- Ghaní (70) platí za mezinárodně uznávaného ekonoma. Prezidentem Afghánistánu je od září 2014. Původně měl ve funkci skončit letos 22. května, po prodloužení zůstal v úřadě až do prezidentských voleb, které se měly původně konat 20. dubna a pak byly dvakrát odloženy. Nakonec se konaly 28. září a Ghaní v nich podle předběžných výsledků zvítězil.
- Letošní afghánské volby poznamenala nízká účast, podezření z rozsáhlých podvodů a násilí ze strany hnutí Tálibán, které předem vyzvalo občany k bojkotu hlasování a varovalo je, aby k volbám nechodili.
- Jedním z Ghaního cílů je dosažení mírové dohody s Tálibánem. V minulosti o Tálibánu hovořil jako o "teroristech a povstalcích", i když nabízel mírová jednání s tou částí hnutí, která stojí o mír. Loni v únoru nabídl tomuto extremistickému hnutí uznání za legitimní politickou skupinu jako součást navrhovaného politického procesu, který by mohl ukončit vleklé boje v Afghánistánu a později oznámil vytvoření dvanáctičlenného vyjednávacího týmu, který bude usilovat o uzavření mírové dohody.
- Zástupci Tálibánu vedli v posledních měsících dialog s představiteli americké vlády o podmínkách ukončení téměř dvacetileté války v zemi, mírové rozhovory zrušil počátkem září v reakci na bombový útok v Kábulu americký prezident Donald Trump. Při nedávné návštěvě Afghánistánu ale Trump řekl, že Tálibán usiluje o dohodu a že věří, že chce i příměří. Během neohlášené návštěvy bez upřesnění oznámil výrazné snížení počtu amerických vojáků v zemi.
- Po neúspěchu v prezidentských volbách v roce 2009 Ghaní zvítězil o pět let později, vyhlášení výsledků však umožnila až dohoda mezi soupeři z druhého kola voleb, kdy se Ghaní a Abdulláh Abdulláh domluvili na společné vládě národní jednoty. Ghaní se stal prezidentem, zatímco Abdulláh získal nově vytvořený post "výkonného premiéra" s rozšířenými pravomocemi. Situace se opakuje i nyní, Abdulláh Abdulláh výsledek zářijových voleb opět neuznal.
- V letech 2004 až 2008 působil Ghaní jako ministr financí ve vládě Hamída Karzaiho. V roce 2006 se o něm uvažovalo jako o možném nástupci generálního tajemníka OSN Kofiho Annana.
- V roce 1991 se stal zaměstnancem Světové banky a pracoval na projektech v Číně, Indii a Rusku. Do Afghánistánu se vrátil v roce 2001 a od ledna 2002 pracoval jako poradce prezidenta Hamída Karzaiho. Byl hlavním spojovacím článkem mezi humanitárními organizacemi a afghánskou prozatímní vládou.
- Narodil se 19. května 1949 v afghánské provincii Lógar. Původem je Paštun. Vystudoval Americkou univerzitu v libanonském Bejrútu a antropologii na Kábulské univerzitě. Po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979 odjel do USA, kde získal doktorát z antropologie na Columbijské univerzitě. V letech 1983 až 1991 přednášel na Univerzitě Johnse Hopkinse v Marylandu.
- Prestižní americký časopis Foreign Policy ho v roce 2010 zařadil na seznam stovky nejvýznamnějších intelektuálů, kteří svým myšlením nejvíce ovlivnili běh současného světa.
- Je ženatý, má dceru Miriam a syna Taríka. Jeho manželka Rula pochází z Libanonu.
|
