Ikonický obraz líbající se dvojice od vídeňského malíře Gustava Klimta kontrastuje s prostřílenou budovou na blíže neurčeném místě v Sýrii, takovou, jaké zpravodajské agentury na fotografiích chrlí denně desítky. Pozoruhodnou kombinací snímků z válečných zón a motivů ze západního umění chtěl rodák z Damašku poskytnout originální svědectví násilného konfliktu ve své zemi. A to se mu také povedlo.
Variace na Klimta nazvaná Freedom Graffiti i další Azzámovy snímky se po internetu začaly šířit jako lavina. Poté co jej minulý týden na sociální sítě umístila londýnská galerie Saatchi, obraz sdílelo na 25 tisíc uživatelů. Fotografické koláže, díla třiatřicetiletého Syřana, si všimla i světová média a server CNN ji dokonce označil za symbol válkou zdevastované Sýrie. „Jsem ohromen reakcí na Freedom Graffiti. Myslím, že virální se fotografie stala, protože Klimtův Polibek zná každý pro symbolické zobrazení lásky. Lidé se s tímto dílem snadno ztotožní. Když však tuto harmonickou vizi zobrazíte spolu s devastací, je to najednou zneklidňující,“ uvedl umělec Tammam Azzám ve zprostředkované odpovědi pro server Lidovky.cz.
Syrské jaro.
Azzám začal s digitálním uměním jako formou protestu krátce poté, co se svou dcerou a manželkou uprchl před válkou v Sýrii do Dubaje. Patřil asi ke dvěma desítkám umělců, jimž s útěkem na začátku syrského povstání pomohla damašská galerie Ayyam. Ta posléze otevřela pobočky ve Spojených arabských emirátech a Libanonu a nyní funguje jako hlavní instituce pro syrské umělce v zahraničí. Digitální koláž s názvem Freedom Graffiti je součástí Azzámovy umělecké série Muzeum Sýrie, se kterou slaví úspěchy především v oblasti Perského zálivu.
V současné době stále žije a tvoří v Dubaji. Jeho rodiče nadále zůstávají v Sýrii, kde podle statistik OSN zahynulo už více než 60 tisíc lidí. Tvrdé boje se v poslední době přesunuly až k metropoli Damašku, kde opozice s armádou bojuje o několik strategických předměstí. Měsíce se také bojuje o největší syrské město Aleppo, které je bombardováno vládními letouny.
