Po nich přijdou na řadu šéfové parlamentních stran, přičemž se postupuje od nejmenších k nejsilnějším. Pokud by Mattarella již po tomto první kole někoho jmenoval premiérem, bylo by to považováno za velké překvapení.
Všeobecně se ale očekává, že hledání vlády potrvá dlouho. Souvisí to s tím, že volby ze 4. března nepřinesly jasného vítěze.
V Poslanecké sněmovně a Senátu se vytvořily tři bloky, které ale nejeví přílišnou ochotu ke spolupráci. Jedním z nich je populistické Hnutí pěti hvězd (M5S), jež formálně vyhrálo.
Shoda jmen. Italská sněmovna si zvolila do čela Roberta Fica z Hnutí pěti hvězd |
Druhou skupinu představuje pravicová koalice vedená někdejší separatistickou Ligou, přičemž toto spojenectví získalo v březnu vůbec nejvíc hlasů. A třetím aktérem je v Itálii dosud vládnoucí středolevicová Demokratická strana (PD) úřadujícího premiéra Paola Gentiloniho. Ta ovšem představuje hlavního poraženého voleb a vidí naopak v odchodu do opozice šanci, jak se zregenerovat.
Své ambice vést příští italskou vládu již ohlásili lídr M5S Luigi Di Maio i předseda Ligy Matteo Salvini. Oba dosud vylučovali, že by mohli spolu vládnout. V posledních dnech ovšem přicházely z jejich táborů smířlivější signály. Hnutí pěti hvězd i Liga se například dokázaly před dvěma týdny na ustavující schůzi parlamentu překvapivě rychle a bez problémů dohodnout na obsazení pozic v čele Sněmovny a Senátu, čímž zabránily povolební politické blokádě.
I tak ale mezi nimi leží ještě hodně překážek. Pro M5S je třeba zcela nepřijatelná spolupráce s někdejším premiérem Silviem Berlusconim, jehož Forza Italia je součástí Salviniho pravicové koalice.
Podobně si zcela protiřečí i jejich ekonomické programy: Zatímco M5S slibovalo voličům zavedení nepodmíněného základního příjmu ve výši 780 eur pro jednotlivce a 1638 eur pro rodiny se dvěma dětmi, lákala Liga své voliče na zavedení patnáctiprocentní rovné daně.
Jednání ve tmě
Italský levicový deník La Repubblica včera označil nadcházející jednání za „konzultace ve tmě“, neboť prý není vůbec jasné, kdo by s kým mohl příští vládu vytvořit.
Zda v Itálii vůbec nějaká vláda vznikne, bude záležet i na vyjednávacích schopnostech prezidenta Mattarelly. Podle ústavy záleží pouze na něm, koho do čela kabinetu jmenuje.
Současný prezident, který byl zvolen do čela státu před třemi lety, se na rozdíl od svého levicového předchůdce Giorgia Napolitana držel stranou, pokud šlo o komentáře k politické situaci. 76letý Mattarella se sám kdysi přirovnal k rozhodčímu, „jenž do západu zasahuje pouze tehdy, pokud se někdo dopustí faulu.“
Zároveň se k němu ale upírají i značné naděje, neboť je považován za jednoho z nejzkušenějších politiků v Itálii. Za svou kariéru byl několikrát ministrem, před zvolením do čela státu zastával pozici ústavního soudce. V minulosti byl ale také autorem posledního volebního zákona, který na nějakou dobu zajistil jasné většinové poměry v parlamentu.
Prezident dal již v minulých dnech opakovaně najevo, že Itálie si nemůže dovolit politickou nestabilitu, a to i kvůli jejím ekonomickým problémům.
Třetí největší ekonomika eurozóny se potýká se státním dluhem ve výši 133 procent HDP. Jeho celková výše je 2,2 bilionu eur, což je nejvíce v EU.
Loni zaznamenalo italské hospodářství mírně větší růst než v předchozím období. Stalo se tak hlavně díky exportům.
Příští vláda bude muset rozhodnout, jestli bude dál dotovat mi liardami problémová odvětví, anebo se rozhodne k radikálnímu řezu. Mezi ně patří například banky se špatnými úvěry či státní letecká společnost Alitalia.
