Obvinění proti Mušarafovi má být parlamentu podle ministra obrany Čaudhrího Ahmeda Mukhtára předloženo nejpozději do úterka. Ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší už ho vyzval, aby do té doby odstoupil, naopak ministryně informací Šery Rahmánová se domnívá, že by měl Mušaraf dostat šanci se proti obviněním bránit.
Člen vedení nejsilnější koaliční Pákistánské lidové strany (PPP) ale trvá na Mušarafově odstoupení a dokonce naznačil, že by měl Mušaraf odjet z Pákistánu, protože jeho přítomnost vyvolá další problémy. V Pákistánu se v pátek nečekaně objevil šéf saúdskoarabské rozvědky. Podle oficiálních zpráv má přispět ke klidném vyřešení krize, ale pákistánské listy nevylučují, že se uvažuje i o Mušarafově exilu v Saúdské Arábii.
Nejmenovaný člen vedení PPP řekl listu Dawn, že nerozhodne-li se Mušaraf odjet do zahraničí, bude bude muset být možná v zájmu vlastní bezpečnosti umístněn do ochranné vazby nebo domácího vězení. Podle pákistánského listu Daily Times vláda navrhuje, aby prezident podepsal její ujištění, že mu bude po rezignaci zaručena beztrestnost za jakékoli činy.
Až návrh podepíše Mušaraf, stvrdí ho prý také ministr spravedlnosti. Vláda přitom poukazuje na článek ústavy číslo 48, podle něhož se má prezident řídit doporučením kabinetu. Mušarafovi spojenci ale poukazují na to, že Mušarafovi zaručuje imunitu ústavní článek číslo 248, avšak podle odpůrců tento zákon platí jenom v době, kdy je prezident ve
funkci.
PPP zvítězila v únorových parlamentních volbách, ale před nimi v prosinci zabili atentátníci její předsedkyni a Zardárího manželku Bénazír Bhuttovou. Pákistánské listy spekulují o tom, že by se příštím prezidentem mohl stát Paštun a vůdce koaliční Lidové národní strany Asfandjar Vali Chán. Spolupředseda PPP Ásif Alí Zardárí nevyloučil, že by v čele Pákistánu mohla
stanout žena. Prezidenta volí provinční a celonárodní parlament.
Pětašedesátiletý Mušaraf se dostal k moci v roce 1999 nekrvavým pučem. Mezi hlavními důvody jeho sesazení budou pravděpodobně údajně neústavní okolnosti loňské prezidentské volby a to, že po ní Mušaraf vyhlásil výjimečný stav a odvolal členy nejvyššího soudu, který s jeho postupem
nesouhlasil.
Člen vedení nejsilnější koaliční Pákistánské lidové strany (PPP) ale trvá na Mušarafově odstoupení a dokonce naznačil, že by měl Mušaraf odjet z Pákistánu, protože jeho přítomnost vyvolá další problémy. V Pákistánu se v pátek nečekaně objevil šéf saúdskoarabské rozvědky. Podle oficiálních zpráv má přispět ke klidném vyřešení krize, ale pákistánské listy nevylučují, že se uvažuje i o Mušarafově exilu v Saúdské Arábii.
Nejmenovaný člen vedení PPP řekl listu Dawn, že nerozhodne-li se Mušaraf odjet do zahraničí, bude bude muset být možná v zájmu vlastní bezpečnosti umístněn do ochranné vazby nebo domácího vězení. Podle pákistánského listu Daily Times vláda navrhuje, aby prezident podepsal její ujištění, že mu bude po rezignaci zaručena beztrestnost za jakékoli činy.
Až návrh podepíše Mušaraf, stvrdí ho prý také ministr spravedlnosti. Vláda přitom poukazuje na článek ústavy číslo 48, podle něhož se má prezident řídit doporučením kabinetu. Mušarafovi spojenci ale poukazují na to, že Mušarafovi zaručuje imunitu ústavní článek číslo 248, avšak podle odpůrců tento zákon platí jenom v době, kdy je prezident ve
funkci.
PPP zvítězila v únorových parlamentních volbách, ale před nimi v prosinci zabili atentátníci její předsedkyni a Zardárího manželku Bénazír Bhuttovou. Pákistánské listy spekulují o tom, že by se příštím prezidentem mohl stát Paštun a vůdce koaliční Lidové národní strany Asfandjar Vali Chán. Spolupředseda PPP Ásif Alí Zardárí nevyloučil, že by v čele Pákistánu mohla
stanout žena. Prezidenta volí provinční a celonárodní parlament.
Pětašedesátiletý Mušaraf se dostal k moci v roce 1999 nekrvavým pučem. Mezi hlavními důvody jeho sesazení budou pravděpodobně údajně neústavní okolnosti loňské prezidentské volby a to, že po ní Mušaraf vyhlásil výjimečný stav a odvolal členy nejvyššího soudu, který s jeho postupem
nesouhlasil.
