Pekingské tajemství. Čínské burzy pracují s možností krize jako s faktem |
Čína v poslední době výrazně navýšila své vojenské jaderné kapacity. Jak vyplynulo z nedávné výroční zprávy amerického ministerstva obrany pro Kongres, mohla by mít asijská velmoc do roku 2030 k dispozici až tisíc jaderných hlavic.
To by bylo pětkrát víc oproti současnému stavu. Původní odhady amerických odborníků na bezpečnost donedávna počítaly, že Čína své kapacity pouze zdvojnásobí. Zpráva také naznačuje výrazné zrychlení při výrobě radioaktivního plutonia potřebného pro jaderné zbraně.
V jiné oblasti už přitom Čína svého největšího strategického i politického rivala Spojené státy americké zřejmě dohonila: v záležitosti tak zvané „jaderné triády“. Jde o schopnost odpalovat jaderné nálože na souši, na moři i ve vzduchu. Posledním chybějícím krokem byla výroba strategického bombardéru, který je možné tankovat ve vzduchu.
Vývoj budí ve Washingtonu obavy zejména s ohledem na napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, jež vláda v Pekingu považuje za nedílnou součást Čínské lidové republiky. V posledních měsících se chová Čína vůči ostrovnímu státu s 23 miliony obyvatel stále agresivněji. Její vojenské letouny opakovaně narušily tchajwanský vzdušný prostor.
Ze zprávy amerického Pentagonu vyplývá, že Čína může představovat přímé ohrožení i pro Spojené státy. Během léta testovala hypersonickou střelu, která je schopná nést jadernou hlavici. Díky dráze letu a své rychlosti, jež může až pětkrát překonat rychlost zvuku, by mohla proniknout nad území USA, aniž by ji americká protiraketová obrana stihla zachytit.
Ve zprávě se sice nehovoří o možnosti otevřeného konfliktu s Čínou, avšak zmiňují se „rostoucí možnosti lidově osvobozenecké armády vést války proti silnému protivníkovi a vyhrát je“.
Peking vládne internetu železnou rukou. Cenzuře se nevyhnou celebrity ani přední funkcionáři |
Předseda sboru náčelníků, a tím pádem nejvýše postavený americký voják Mark Milley označil poznatky za velmi znepokojivé. „Nevím, jestli je to skutečně okamžik srovnatelný se Sputnikem, ale je to tomu velmi blízko,“ prohlásil čtyřhvězdičkový generál. Narážel na okamžik, kdy někdejší Sovětský svaz v roce 1957 vypustil do vesmíru první umělou družici, čímž získal při dobývání kosmu náskok před USA.
Kromě toho buduje Čína podle amerického ministerstva obrany na svém území stovky raketových sil pro interkontinentální rakety. To prý naznačuje, že chce být pomocí systému včasného varování připravena na možný jaderný útok a reagovat dřív, než dopadnou rakety na jeho území.
„Jsme svědky jednoho z největších přesunů geostrategického vlivu,“ uvedl generál Milley tento týden na bezpečnostním fóru v Aspenu. Dodal, že během příštích dvou let sice nepočítá s útokem na Tchaj-wan. „Ale Číňané jednoznačně pracují na těchto schopnostech, aby dali politickému vedení do rukou zmíněné možnosti,“ řekl doslova Milley.
Zatím je ale Čína ještě vzdálena tomu, aby se přiblížila Spojeným státům a Rusku a dosáhla tak zvané „jaderné parity“. Washington a Moskva mají k dispozici přes 1600 jaderných hlavic, které je možné kdykoli nasadit, a několik tisíc dalších v zásobě.
Avšak Peking svůj vojenský rozpočet každoročně výrazně navyšuje, přibližně o sedm procent. Tamní vláda sice neustále opakuje, že jaderný arzenál slouží k zajištění vlastní bezpečnosti a státní svrchovanosti. V jejím pojetí se ale její suverenita vztahuje i na Tchaj-wan. Případná intervence by měla s největší pravděpodobností za následek i vojenskou reakci USA.
Čína materiál Pentagonu odmítla. „Zpráva zveřejněná americkým ministerstvem obrany je plná předsudků,“ prohlásil mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin. Podle něj prý Washington zneužívá analýzy, aby mohl „nafouknout“ tezi o jaderném ohrožení ze strany Číny. Podle Wanga představují naopak Spojené státy „světově největší jadernou hrozbu“.
