O volby je letos rekordní zájem a očekává se, že odevzdat hlas by nakonec mohlo až 150 milionů voličů. Většina z nich již využila možnost volit v předstihu, případně korespondenčně.
Na americké volby už Češi vsadili přes 150 milionů korun. Kdo má podle bookmakerů navrch? |
Celostátní průzkumy sice favorizovaly Bidena, kterému přisuzovaly až osmiprocentní náskok před Trumpem, přesto ale mají v americkém volebním systému pouze malou vypovídací hodnotu. O budoucím prezidentovi totiž nerozhodne, kdo bude mít víc hlasů, ale komu se podaří získat na svou stranu 270 z 538 volitelů zastupujících jednotlivé státy USA.
  |
Zde platí zásada, že vítěz bere všechny volitele daného státu, i když by v něm triumfoval pouze o několik tisíc hlasů. Právě takto před čtyřmi lety vyhrál Donald Trump například klíčový stát Pensylvánii, což mu nakonec pomohlo k celkovému vítězství.
V případě rovnosti hlasů by příštího šéfa Bílého domu volila Sněmovna reprezentantů.
Souboj mezi Trumpem a Bidenem jde do tuhého. Koho podporují americké celebrity? |
V posledních dnech, které zbývaly do hlasování, byla kampaň obou kandidátů stále vyhrocenější. Přenášela se i na jejich příznivce, jak ukázaly vzájemné potyčky na okraji posledních mítinků. S tím také roste nervozita, jaké reakce výsledek voleb vyvolá.
Obavy z nepokojů
V amerických médiích se v posledních dnech objevovaly stále častěji zprávy, že před volebními místnostmi může dojít ke střetům stoupenců Trumpa a Bidena. Anebo že ve velkých městech jako New Yorku, Chicagu nebo Washingtonu se již začala řada majitelů obchodů připravovat na možné nepokoje. Někteří prý zabezpečovali pro jistotu výlohy, aby předešli rabování.
Ještě nikdy také nebyla před prezidentskými volbami tak silná obava, že poražená strana neuzná výsledek a bude se snažit vynutit si vítězství soudní cestou. Žaloby před soudy a následné procesy by se mohly táhnout i několik týdnů.
Do letošních voleb se silně promítla i současná krize vyvolaná koronavirovou pandemií, jíž zatím ve Spojených státech podlehlo přes 230 tisíc lidí. I to byl jeden z důvodů, proč se mnozí voliči rozhodli vyhnout se návštěvě volebních místností, ale hlasovali předem dopisní formou.
Prezident Trump ovšem dlouhodobě proti tomuto způsobu hlasování brojí. Naznačuje možnost, že by takto mohlo dojít k manipulacím s hlasy.
Do rukou přitom prezidentu Trumpovi nahrávají také informace o potížích s doručováním volebních obálek k voličům. Nebo také rozhodnutí některých států, že budou při počítání hlasů zohledňovat i obálky, jež dorazí až po úterku. Například v Pensylvánii a Washingtonu lze započítat i hlasy, které dorazí šest dní po volbách.
Čekání na vítěze
Ani několik hodin po uzavření volebních místností proto nemusí být vůbec jisté, kdo je vítězem. Teoreticky by se mohlo po prvních odhadech, naznačujících například výhru Trumpa, kvůli přibývajícím korespondenčním hlasům kyvadlo postupně přesouvat směrem k Bidenovi a zajistit mu nakonec výhru.
Trump odmítá průzkumy, jsou prý falešné. Podle Bidena mají USA plné zuby ‚chaosu‘ |
Kromě osoby prezidenta rozhodnou voliči v úterý mimo jiné i o složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. V první komoře parlamentu se s velkými změnami nepočítá. Demokraté s velkou pravděpodobností udrží pohodlnou většinu, kterou získali před dvěma lety.
V Senátu by naopak mohli republikáni za určitých okolností prohrát. Jejich dosavadní většina je totiž velmi těsná. V neprospěch strany současného prezidenta také hraje fakt, že obhajuje víc mandátů než demokratická konkurence, a má tudíž co ztratit. O znovuzvolení se přitom ucházejí i někteří prominentní republikánští senátoři, jako Mitch McConnell z Kentucky, který byl dosud vůdcem republikánské většiny, nebo šéf právního výboru Senátu Lindsey Graham v Jižní Karolíně.
Politické zabarvení obou komor parlamentu má klíčový význam pro politické možnosti budoucího prezidenta. V případě, že by Kongres a Senát kontrolovaly strany stojící v opozici vůči Bílému domu, musel by prezident daleko častěji přistupovat na kompromisy. V opačném případě by hrozila vzájemná blokáda, jak se to v minulosti stalo již několikrát u schvalování federálního rozpočtu či během nedávných sporů o finanční podporu pro firmy a jednotlivce zasažené pandemií.
