Kandidáta na prezidentskou funkci a favorita voleb Abdulláha se pokusili zabít naposledy 6. června, tedy dva měsíce po prvním kole, ve kterém zvítězil. Atentát přežil. Šest lidí, kteří se nacházeli v jeho blízkosti, takové štěstí nemělo. Nebylo to rozhodně poprvé, co někdo usiloval o život lékaře a politika, jenž možná bude příští hlavou státu, ale také vůdcem jedné z válčících stran.
Volební prázdniny
Nejen pro Abdulláha jsou volby nového prezidenta Afghánistánu akcí životu nebezpečnou. Ohrožen je i jeho soupeř Ašraf Ghaní Ahmadzaj, ale vlastně každý, kdo se vydá 14. června k volební urně.
I proto jsou po celý týden po celé zemi uzavřeny školy i státní úřady. Lidé jsou médii nabádáni, aby se vyhnuli tržištím – ty jsou pro sebevražedné atentátníky nejlákavějším cílem. Do práce vyrazí Afghánci až poté, co bude zvolena nová hlava státu.
Pokud se to vůbec na celém území podaří. Abdulláh má na volebním lístku symbol sešitu a pera a Ghaní obrázek koránu – obojí jako označení pro negramotné, kteří tvoří většinu voličů. Oba kandidáti varovali před pokusy volby zfalšovat, ne-li znemožnit. Kromě toho některá údolí i celé okresy ovládají spíš Talibanci či jejich místní spojenci než Kábul.
PSALI JSME: |
Dobrá zpráva pro Západ
Oba soupeři byli před prvním kolem téměř spojenci a teď stojí proti sobě, ovšem s podobným programem i světonázorem. Pro západní koalici bude vítězství kteréhokoli z nich dobrou zprávou.
Doktor antropologie Ghaní studoval v USA, pracoval ve Světové bance, přednášel v Dánsku a je považován za jednoho z autorů plánu na přechod odpovědnosti za bezpečnost země do rukou afghánských ozbrojených sil. Je Paštun, což je většinová národnost v Afghánistánu, která má blíž k Talibancům než o něco méně početní Tádžikové. Mírné znepokojení může vyvolávat fakt, že za svého zástupce si vybral slavného generála Rašída Dostúma, afghánského Uzbeka, který proslul jako krvelačný a nelítostný válečník ve všech konfliktech na území Afghánistánu za posledních 30 let. Diplomacií a vyrovnaným vztahem k Západu rozhodně nevyniká.
Abdulláh je ze smíšené paštunskotádžické rodiny, což může být jistou výhodou – národnost či kmenová příslušnost hraje v Afghánistánu obrovskou roli. Abdulláh je tak přijatelný pro obě hlavní etnika. Kromě toho ho podporují některé islámské strany, jako jedna z nejvlivnějších politických sil Afghánistánu Džamiat-i-Islámí. Abdulláh byl ministrem zahraničí tzv. Severní aliance, která v roce 2001, po útoku na USA, pozvala do země Američany a vojska NATO.
Zavděčit se všem nelze
Druhé kolo by mohlo být dramatičtější než to první. Podle perského vysílání rozhlasu Svoboda je válečná sezona partyzánů v rozpuku. V posledních týdnech přibylo incidentů a v květnu Taliban oznámil, že zahajuje novou invazi.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nový prezident, ať už jím bude Abdulláh, nebo Ghaní, zdědí po Hamídu Karzáím kardinální a dlouhodobě neřešený problém: jak vyjít vstříc té části obyvatelstva, která volá po usmíření s Talibanem a jeho zapojení do politického života, a zároveň těm Afgháncům, kteří odmítají jakékoliv mírové rozhovory a požadují potrestání válečných zločinů. Postupný odchod cizích vojsk včetně amerických, díky kterým se držel Karzáího režim, nové hlavě státu situaci neulehčí. Ve světle posledních událostí v Iráku i v Sýrii bude pro budoucího prezidenta možná mnohem důležitější než prezidentská funkce hodnost vrchního velitele ozbrojených sil.
