Naopak strany koalice kancléře Olafa Scholze, sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální Svobodní demokraté (FDP) musí počítat s citelnými ztrátami. Existují průzkumy, podle kterých není dokonce ani vyloučeno, že by nepřekonaly pětiprocentní hranici a zůstaly mimo parlament.
Celkem bude vybírat nové poslance téměř šest milionů voličů: necelé dva miliony v Durynsku a více než tři miliony v Sasku.
Referendum o „saské cestě“
V obou zemích se přitom situace výrazně liší. V Sasku není vyloučeno, že se udrží v čele vlády současný křesťanskodemokratický premiér Michael Kretschmer – a to i v případě, že by jeho strana CDU skončila nakonec druhá za AfD. Pokud by už neměl většinu s dosavadními koaličními partnery, SPD a Zelenými, mohl by ještě zkusit dohodnout vládu či aspoň toleranci menšinové vlády s novým Spojenectvím Sahry Wagenknechtové (BSW). To sice vzniklo teprve letos, ale mohlo by už při své premiéře dosáhnout dvouciferného výsledku.
Kretschmer v posledních měsících vedl velmi intenzivní osobní kampaň, v níž varoval před politickou nestabilitou. Vymezoval se silně vůči politice spolkové vlády v Berlíně, stejně tak i AfD. S radikály Kretschmer vyloučil jakoukoli povolební spolupráci.
Zároveň nabádal voliče, aby hlasovali pro jeho „saskou cestu“, čili politický styl, který je nezávislý na „radách zvenčí“. Kretschmer proto například opakovaně odmítl další dodávky zbraní na Ukrajinu a vyzýval k zahájení mírových rozhovorů.
V případě Durynska se naopak očekává, že nová vláda tam po volbách bude vznikat jen velmi obtížně. S pravděpodobně vítěznou stranou AfD nebude chtít nikdo spolupracovat. Její lídr Björn Höcke je totiž považován za neformálního lídra nacionalistického křídla strany, jenž ve svých projevech často sahá po rétorice z dob nacismu.
Bude východ Německa modrý? Ukážou volby |
V tomto regionu dosud vládla menšinová vláda postkomunistické Levice se sociálními demokraty a Zelenými. Té ale hrozí citelné ztráty – v neposlední řadě i proto, že řada stoupenců posledního volebního vítěze, Levice, přešla k nově založené straně Sahry Wagenknechtové. BSW přitom dosahuje v průzkumech veřejného mínění mimořádně dobrých výsledků i v Durynsku, předpovídá se jí zisk až okolo 18 procent.
Dozvuky útoku v Solingenu
Regionální volby v obou východoněmeckých spolkových zemích se konají týden po atentátu v Solingenu, kde mladý zradikalizovaný islamista původem ze Sýrie zabil nožem tři lidi a několik dalších zranil.
Scholzova vláda proto představila v minulých dnech řadu opatření na zvýšení bezpečnosti v zemi, stejně tak na řešení ilegální migrace. V budoucnu má být například zakázáno nosit jakékoli nože při velkých veřejných akcích či škrtnuty finanční podpory pro žadatele o azyl, jejichž řízení má probíhat v jiné zemi EU.
Koalice rovněž potvrdila, že hodlá zvýšit úsilí o vyhoštění odmítnutých žadatelů o azyl.
V pátek zemi skutečně opustilo letadlo směřující do Afghánistánu. Na palubě stroje katarských aerolinií bylo i několik mužů, kteří spáchali v Německu závažné trestné činy včetně znásilnění. Berlín přitom dosud repatriace do Afghánistánu odmítal s poukazem, že tam již tři roky vládne radikálně islamistické hnutí Tálibán a není zaručeno, že tam navrátilci nebudou čelit pronásledování.