Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Volby po čínsku: každý se může zúčastnit. Ale jen na papíře

Svět

  6:45
O tom, že v Číně volbám přece jen něco v porovnání s těmi západními chybí, se přesvědčil reportér BBC. Místo dohodnutého rozhovoru s kandidátkou ho čekala skupina mužů, před kterými nakonec musel uprchnout. Jak vlastně vypadá čínský experiment s demokracií?

Paní Liou chce kandidovat do voleb. foto: youtube.com/BBC News

V Číně se již od 80. let každých pět let konají v polovině listopadu volby do místních zastupitelstev. Teoreticky se podle ústavy jako kandidát může přihlásit každý, v praxi ale vládnoucí Komunistická strana Číny (KS Číny) upřednostňuje kandidáty, kteří jsou členy strany a které sama doporučuje přímo nebo pomocí napojených organizací. Nezávislým (tedy těm, kteří kandidují pouze „za sebe“) strana cestu za zvolením nejrůznějšími způsoby komplikuje.

Do zastupitelstev je podle BBC každých pět let zvoleno zhruba 2,5 milionu lidí, nezávislých většinou kandiduje jen pár desítek. Číňanů, kteří mají volební právo, je kolem 900 milionů.

Čínský parlament vyloučil prodemokratické poslance v Hongkongu. Lidé demonstrují

V 80. letech, v době vlády reformátora Teng Siao-pchinga, se jednalo o „demokratický experiment“, který se měl dále rozvíjet. Plán byl takový, že po nějaké době provozu demokracie na nejnižších úrovních by se mohla přímá volba, pokud by se osvědčila, rozšířit i do těch vyšších úrovní. V současnosti ale takovému vývoji nic nenasvědčuje, napsal The Economist. Oficiální čínský tisk také často spojuje tento „experiment“ s kupčením s hlasy a nejrůznějšími aférami, aby čínské populaci prokázal, že demokracie nefunguje a tedy není o co stát.

O tom, jak vypadá právě probíhající volební klání ve skutečnosti, se minulý týden přesvědčil reportér BBC, který se dostavil na předem domluvené interview s paní Liou Chuej-čen žijící na okraji Pekingu. Liou se rozhodla využít svého ústavního práva kandidovat jako nezávislá do místního shromáždění. Před jejím domem ale na reportéra čekala skupina mužů, kterým se podařilo rozhovoru zabránit a nakonec reportéra odtlačili od domu kandidátky. Od pátku zhlédly video jen na facebookovém profilu BBC News přes čtyři miliony lidí.

V porovnání s jinými nezávislými zájemci o zvolení ale měla tato kandidátka alespoň teoretickou šanci na zvolení. Nezávislí kandidáti totiž musí před volbami předložit formulář, ve kterém je doporučuje alespoň deset lidí. Liou Chuej-čen toho dosáhla na rozdíl od jiných uchazečů, kterým podle českého serveru Sinopsis sledujícího dění v Číně úřady odmítly potřebné formuláře vydat, nebo jim jinak znemožnily podpisy získat.

„Iluze volby“

Paní Liou ale měla jiný problém. Nemohla začít volební kampaň a byla pod neustálým dohledem skupiny mužů, kteří vyhnali britského reportéra a znemožnili jí, aby se veřejnosti představila jako nezávislá kandidátka.

Server China Change si všímá i reakcí čínských advokátů za lidská práva. Podle nich se poměry za 36 let konání voleb nijak nezlepšily a strana prý má interní nařízení snahy nezávislých kandidátů potlačovat. Často se tak děje použitím drastických metod. Odstrašujícím příkladem může být osud kandidátky Liou Pching, která byla v roce 2013 za svou veřejnou kandidaturu mučena a nakonec odsouzena k šesti a půl letům vězení.

Čína o volbách: Je jedno, kdo vyhraje ‚karaoke‘. Americký sen končí, čínský začíná

Současný stav reportér BBC shrnuje slovy: „Čína mohutně těžila z amerických voleb, které prezentovala jako frašku a cirkus. Jako plýtvání prostředků na něco, co je podle ní iluze volby. Ale co vidíme zde, je ukázka, kolik prostředků a snahy Čína věnuje tomu, aby zabránila lidem vykonávat jejich demokratická práva.“

Autoři:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.