Pravicová koalice vedená Kristerssonem vládne od roku 2022 s podporou Švédských demokratů v parlamentu. V posledních měsících sice průzkumy předpovídaly její porážku, náskok soupeřícího levicového a středového bloku se ale v poslední době výrazně zmenšil.
Podle posledního průzkumu společnosti Novus zveřejněného ve středu mají čtyři levicové a středové strany podporu 50,7 procenta voličů, zatímco čtyři pravicové strany 48,1 procenta.
Kristersson kampaň postavil především na boji proti kriminalitě, Anderssonová naopak slibuje posílení sociálního státu a růst životní úrovně. Mezi hlavní témata voleb patří také migrace, bydlení, klima, školství a zaměstnanost.
V případě dalšího vítězství pravicového bloku požadují Švédští demokraté ministerská křesla. Strana, která patří k nejvýraznějším odpůrcům migrace, dosud pravicovou vládu podporovala z parlamentu.
Nyní by se mohla poprvé dostat i do vlády, jelikož Kristersson už dříve tuto možnost připustil a uvedl, že přímou účast strany na výkonné moci nepovažuje za problematickou.
Do kampaně zasáhla i obvinění z proruských aktivit. Nadace Expo, která sleduje vývoj švédské krajní pravice, tento týden uvedla, že zaměstnankyně Švédských demokratů v parlamentu opakovaně šířila proruskou propagandu.
Anderssonová informaci využila v televizní debatě a varovala před možností, že by strana v případě vítězství pravice získala kontrolu nad ministerstvem obrany. Předseda Švédských demokratů Jimmie Akesson její kritiku odmítl s tím, že snižuje úroveň předvolební debaty.
