„Důkladně přezkoumáme vztahy mezi EU a Běloruskem,“ píše se v dokumentu. Komuniké v této souvislosti zmiňuje možné zavedení sankcí proti představitelům režimu zodpovědným za použití násilí proti demonstrantům, nespravedlivé zatýkání a falšování výsledků voleb.
EU podle AFP také vyzvala běloruské představitele ke „skutečnému dialogu“ se společností s cílem předejít dalším násilnostem.
V Minsku pokračují protesty. Hlášeno je znovu vypínání internetu, policisté opět zatýkají |
Běloruské ministerstvo zahraničí podle státní agentury Belta vyzvalo zahraniční partnery, aby se pokusili porozumět dění v Bělorusku „objektivně, realisticky, bez emocí a bez uspěchaných prohlášení“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury AP uvedl, že sedmadvacítka důkladně přezkoumá své styky s Běloruskem, posoudí počínání běloruských úřadů a případně rozhodne o opatřeních proti osobám zodpovědným za přehmaty a násilí. Běloruský lid podle něj ukázal, že chce změnu.
Borrellův mluvčí v úterý uvedl, že Bělorusko má být na pořadu neformální schůzky ministrů zahraničí EU, která se bude konat 27. a 28. srpna v Berlíně. Ministři by mohli připravit rozhodnutí pro šéfy států a vlád, kteří se sejdou 24. a 25. září v Bruselu, dodala AFP.
AP připomněla, že EU v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na zmizení odpůrců autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Většinu sankcí EU zrušila v roce 2016 poté, co Lukašenko propustil na svobodu skupinu politických vězňů. Zbrojní embargo nadále platí. K přijetí nových sankcí je nezbytná jednomyslnost sedmadvacítky, dodala AFP.
