Strana označovaná za krajně levicovou získala 31 procent hlasů, a je tak vůbec poprvé nejsilnějším politickým subjektem v některé z německých spolkových zemí. Druhou nejsilnější stranou v Durynsku je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,4 procenta získaných hlasů, což je více než dvojnásobek oproti výsledku z předchozích zemských voleb před pěti lety. Sestavování nové koalice bude pravděpodobně nanejvýš obtížné, poznamenala agentura DPA.
CDU a SPD ve volbách uspěly s odřenými zády, na něž dýchá Alternativa pro Německo |
Dosavadní koalice Levice zemského premiéra Boda Ramelowa, sociální demokracie (SPD) a Zelených přišla o většinu, vyplývá podle agentury DPA z výsledků, které zveřejnila zemská volební komise.
Křesťanskodemokratická unie (CDU), z níž až do roku 2014 pocházeli durynští ministerští předsedové, obsadila v nedělních volbách třetí příčku se ziskem 21,8 procenta hlasů. SPD jich dostala 8,2 procenta.
  |
Do durynského zemského sněmu nakonec těsně proklouzli ještě Zelení, kteří si připsali 5,2 procenta, a liberální FDP s pětiprocentním volebním ziskem. Hlasování se zúčastnilo 64,9 procenta oprávněných voličů.
‚Katastrofa‘ pro sociální demokracii. Pád německých vládních stran přispěl k úspěchu Zelených |
Pro Levici populárního ministerského předsedy Ramelowa, s jehož prací je spokojeno 70 procent obyvatel, výsledek představuje nejen dosavadní maximum v Durynsku, ale také v jakýchkoli zemských volbách. Strana vznikla v roce 2007 sloučením postkomunistické PDS a odpadlíků od sociální demokracie.
AfD v Durynsku uspěla navzdory tomu, že i její příznivci mají pochybnosti o kontroverzním lídrovi kandidátky Björnu Höckem, který má podle 44 procent z nich příliš blízko pravicově extremistickým pozicím. Höckeho pravicově-národovecké křídlo AfD je navíc pod dohledem civilní kontrarozvědky.
Opačná nálada než u dvojice vítězů voleb panuje ve stranách celoněmecké koalice CDU a SPD, které v několikátých zemských volbách v řadě oslabily. Pro obě jde také o dosud nejhorší výsledek v Durynsku, kde přitom křesťanští demokraté od znovusjednocení Německa v roce 1990 zatím vždy vyhrávali. V CDU se i kvůli tomu už otevřeně diskutuje, jestli by šéfka strany Annegret Krampová-Karrenbauerová měla v příštích celoněmeckých volbách kandidovat na kancléřku. Krampová-Karrenbauerová v pondělí připustila, že ve straně je patrný neklid.
Na uvolněné místo německé ministryně obrany překvapivě nastoupí šéfka CDU Krampová-Karrenbauerová |
CDU před volbami možnou podporu vlády vedené Levicí jasně odmítala, po hlasování ale její zemský šéf Mike Mohring mluvil trochu jinak. CDU podle něj nese zodpovědnost za stabilitu země a nevylučuje žádné rozhovory s těmi, kteří se pohybují v rámci durynské ústavy. Zároveň si ale nedovede představit, že by jeho strana podpořila pokračování stávající koalice jako menšinové vlády. Vedení CDU v pondělí v Berlíně zdůraznilo, že nadále platí usnesení vylučující „koalice nebo podobné formy spolupráce“ s Levicí. Diskutovat s Ramelowem o výsledcích voleb ale Mohring může.
Vzhledem k tomu, že podporu vlády vedené Levicí v pondělí znovu vyloučila FDP, je těžko představitelné, že se v durynském parlamentu najde jakákoli většinová koalice. Zemi tak dost možná dále povede současná vláda Ramelowa jako vláda úřadující.
