V situaci, kdy levice už kromě nejvyšší ústavní funkce kontroluje i horní parlamentní komoru a velký počet regionů, začínají francouzská média hovořit o "historickém" vítězství.
Odhady společnosti Sofres dávají socialistům a jejich spojencům v 577členné sněmovně 312 až 326 mandátů. Zelení by měli získat 18 až 24 křesel, radikálové devět až 11 mandátů. Konzervativní Svaz pro lidové hnutí (UMP) by měl se spojenci obsadit 212 až 234 míst a pravicoví extremisté z Národní fronty (FN) jedno až čtyři.
ČTĚTE TAKÉ: |
Volební výsledek Hollandeovi uvolní ruce k reformám, které znepokojují pravici a dělají vrásky i německé kancléřce Angele Merkelové. Na domácí frontě chce Hollande daňovou reformou postihnout nejmajetnější vrstvy, konzervativní evropské finančníky znepokojuje jeho investiční politika, kterou si chce zvolit jako zbraň proti recesi. Do stagnující evropské ekonomiky navrhuje napumpovat 120 miliard eur.
S napětím se očekával volební výsledek bývalé prezidentské kandidátky socialistů Ségolene Royalové, někdejší životní partnerky prezidenta Hollandea. Do její kampaně vstoupila Hollandeova nynější partnerka Valérie Trierweilerová, která veřejně podpořila oponenta Royalové Oliviera Falorniho.
Marion Maréchalová-Le Penová
Marine Le Penová
Podle předběžných odhadů Royalová volební souboj těsně prohrála. Podle agentury AFP označila výsledek za "zradu".
Poprvé od roku 1998 bude zřejmě v parlamentu krajní pravice. Navzdory dvoucifernému výsledku ale v důsledku volebního systému bude mít Národní fronta maximálně čtyři, ale nejspíš jen dva mandáty.
Její vůdkyně Marine Le Penová se navíc podle některých průzkumů do poslaneckých lavic nedostala. Le Penová údajně volby prohrála o pouhých sto hlasů a zvažuje žádost o přepočítání. Místo si naopak zajistila její neteř, dvaadvacetiletá Marion Maréchalová-Le Penová. Volební výsledek naplňuje socialistické funkcionáře nadšením. První tajemnice Socialistické strany Martine Aubryová poděkovala voličům za důvěru, která stranu "posiluje a těší".
Neúspěšný byl v souboji o poslanecké křeslo i centristický politik François Bayrou, který byl třetí v prezidentských volbách v roce 2007. Bayrou získal v Pau na jihovýchodě země jen 30 procent hlasů a daleko zaostal za vítězným socialistickým kandidátem.
Ve volbách neuspělo ani několik ministrů bývalé vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho, například někdejší ministr vnitra Claude Guéant, ministryně zahraničí Michele Alliotová-Marieová nebo ministryně školství Nadine Moranová. Parlamentní křesla si naproti tomu zajistili generální tajemník pravicové UMP Jean-François Copé nebo bývalý francouzský premiér François Fillon.
Podle ministra zahraničí Laurenta Fabiuse výsledek "umožňuje socialistům schválit změny zákonů a posiluje velkou odpovědnost strany za vývoj doma i v Evropě". Z pravicových politiků komentoval stručně volby bývalý ministr zahraničí Alain Juppé. Uznal, že pravice "zaznamenala jasné ztráty".
Druhého kola voleb se zúčastnilo 44 procent voličů, což je rekordně nízké procento. Volební účast mohlo ovlivnit přesvědčení mnoha Francouzů, že i bez jejich přispění mají socialisté vítězství zajištěno. Právo volit mělo 46 milionů Francouzů, pro něž bylo otevřeno 65.000 volebních místností.
