Republikán Trump v amerických prezidentských volbách získal rozhodující většinu volitelů. Ke zvolení do Bílého domu bylo třeba získat nejméně 270 z 538 volitelů. Trump se raduje i přesto, že Clintonová získala přibližně o 150 tisíc hlasů více, ale v americké volebním systému rozhodují vítězství v jednotlivých státech. A Trump zvítězil v těch klíčových: na Floridě, v Ohiu a v Pensylvánii.
Naposledy došlo k tomu, že vyhrál kandidát s méně hlasy, v roce 2000, kdy nově zvolený republikánský prezident George Bush mladší dostal o 540 tisíc hlasů méně než jeho demokratický soupeř Al Gore. Nejvyšší úřad Bushovi zajistilo těsné vítězství na Floridě, kde byl už tehdy guvernérem jeho bratr Jeb. Obdobná situace nastala ve Spojených státech také v letech 1824, 1876 a 1888.
Šéf volebního štábu Clintonové Podesta už kolem osmé hodiny ranní (SELČ) poslal její příznivce na shromáždění v New Yorku domů. Trump ve svém projevu po zisku většiny oznámil, že mu Clintonová zavolala a popřála k vítězství.
„Nastal čas, abychom se opět spojili v jeden sjednocený lid,“ řekl Trump v projevu. „Máme skvělý ekonomický plán, zdvojnásobíme růst a budeme znovu nejsilnější ekonomikou celého světa,“ vytyčil Trump.
Během projevu se dotknul i tématu mezinárodních vztahů. „Budeme zacházet s celým světem spravedlivě. Budeme se snažit najít společnou řeč a ne konflikt,“ oznámil světovému společenství.
Spojené státy potřebují jednotu a respekt jeden ke druhému, uvedl v reakci na Trumpovo vítězství dosluhující americký prezident Barack Obama. Ve svém vystoupení v zahradě Bílého domu řekl, že není žádným překvapením, že mezi ním a vítězným republikánským kandidátem existují výrazné rozdíly. Věří ale v hladký přechod moci.
„Nejsme na prvním místě republikáni či demokraté. Jsme hlavně Američané. Jsme hlavně vlastenci. Všichni chceme pro naši zemi to nejlepší. To jsem slyšel i z Trumpových slov a slyšel jsem to od něj, i když jsem s ním přímo hovořil. Povzbudilo mě to,“ prohlásil demokratický prezident, kterého republikán Trump v lednu v Bílém domě vystřídá.
Obama ho na čtvrtek pozval do Bílého domu. Po volbách hovořil i s neúspěšnou demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou. „Jsem na ni hrdý, mnoho Američanů k ní vzhlíží,“ dodal.
Výsledky voleb, které již několik měsíců rozdělují Ameriku, vyvolávaly nervozitu na světových trzích. Odpoledne už se ale většina ukazatelů vrátila na původní úroveň. Akcie dokonce posílily.
Pro Clintonovou porážka znamená druhý neúspěch v prezidentské kandidatuře. O prezidentský úřad usilovala i v roce 2008, tehdy ale prohrála ve stranických primárkách s nynější hlavou státu Barackem Obamou.
Clintonová vystoupila až v podvečer středoevropského času. Oznámila, že mu nabídla spolupráci v zájmu budoucnosti Spojených států. V emotivním vystoupení demokratická uchazečka o Bílý dům přiznala, že ji úterní prohra bolí, a zároveň vyzvala své stoupence, aby usilovali o lepší budoucnost.
„Doufám, že bude dobrým prezidentem všech Američanů,“ prohlásila viditelně pohnutá Clintonová na adresu Trumpa, který po svém volebním úspěchu slíbil, že sjednotí rozdělenou zemi. „Musíme mu (Trumpovi) dát šanci, aby byl dobrým vůdcem, a nabídnout mu naši otevřenou mysl,“ vybídla své stoupence demokratická politička, která se o své budoucnosti blíže nevyjádřila.
Kandidovat na prezidentku a získat podporu téměř 60 milionů voličů byla pro Clintonovou podle jejích slov největší životní čest. Porážka ji „ještě hodně dlouho bude bolet“.
Clintonová vyhrála například ve Vermontu, Rhode Islandu, Massachusetts, Marylandu, New Jersey, Delawaru, Connecticutu, New Yorku, v hlavním městě Washingtonu, ve Virginii, Colorado nebo v Kalifornii, která je s 55 voliteli nejvýznamnějším státem.
  |
Trump získal státy Indiana, Kentucky, Jižní Karolína, Západní Virginia, Tennessee, Oklahoma, Alabamu, Mississippi, Missouri, Arkansas, Texas, Montaně, Severní Karolíně či Ohiu.
Trump rovněž získal Utah s šesti voliteli, kde měl velkou konkurenci v podobě nezávislého kandidáta Evana McMullina.
Trump i Clintonová vyhráli ve státech, kde to průzkumy veřejného mínění očekávaly. V případě Trumpa je to jih a středozápad a u Clintonové východní pobřeží a Kalifornie. Dramatickým zvratem je však Trumpův úspěch na Floridě a v Severní Karolíně.
Mezi příznivci Clintonové, kteří sledovali sčítání hlasů ve štábu na Manhattanu, zavládlo ticho. Ještě v průběhu postupného uzavírání volebních místností byl cítit všudypřítomný optimismus. Poradci Clintonové vyjadřovali velké očekávání, že Florida, významný stát s 29 voliteli, připadne někdejší první dámě.
Právě ovládnutí Floridy Trumpem znamenalo zvrat. Trumpův štáb po oznámení, že magnáta podpořila Florida, propukl v křik a skandování. Dav se podle NBC News začal objímat a připíjet na úspěch.
Smíšené reakce, šok v Německu
Svět přivítal překvapivé vítězství Donalda Trumpa se zjevně smíšenými pocity, nicméně převážně s přáním úspěchu. Ve většině Evropy, včetně Německa a Francie, bylo patrné určité zklamání, na rozdíl od otevřené radosti maďarského premiéra či srbského prezidenta.
Evropská unie vyzvala k prohlubování transatlantických vztahů a čeští a slovenští politici věří v pokračování spojenectví s USA. Z Moskvy zazněl hlas naděje ve zlepšení vztahů s Washingtonem.
Prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko je připraveno udělat pro lepší vztahy se Spojenými státy vše, i když to nebude snadné. Zjevně tak reagoval na Trumpovo předvolební ujišťování, že on vztahy s Kremlem zlepšit dokáže.
Obezřetná reakce zazněla z Bruselu. Předsedové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker budoucího prvního muže USA v blahopřání nabádali k prohlubování transatlantických vztahů. Těsná spolupráce je podle nich nezbytná ke zvládnutí výzev, jako jsou Islámský stát, ohrožení ukrajinské suverenity a územní celistvosti, klimatické změny nebo migrace.
Přímo šok vyvolalo vítězství republikánského kandidáta u německých politiků a ekonomů. Vicekancléř Sigmar Gabriel například Trumpa označil za představitele nové autoritářské a šovinistické internacionály a někteří ekonomové vyjádřili obavu z nepříznivého dopadu výsledku amerických voleb na německé hospodářství.
Kancléřka Angela Merkelová ale s reakcí počkala a novému šéfovi Bílého domu pak nabídla úzkou spolupráci. Naznačila ovšem, že tato spolupráce musí být založena na demokratických hodnotách.
Ani v Paříži se nesetkalo Trumpovo vítězství s jásotem. Podle prezidenta Françoise Hollandea začíná období nejistoty. Na druhé straně britská premiérka Theresa Mayová je přesvědčená, že její země a USA zůstanou silnými a blízkými partnery.
Očekávané reakce zazněly z Blízkého východu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jehož vztahy s Obamou nejsou nejlepší, neváhal Trumpa označit za opravdového přítele Izraele, s nímž se těší na „posilování jedinečného spojenectví“ obou zemí. Žádný dojem naproti tomu Trumpův úspěch neudělal na islamistické palestinské hnutí Hamas, které ovládá pásmo Gazy.
Reakce, jež zazněla z Pekigu, byla pragmatická bez ohledu na předchozí Trumpovy kritické výroky na adresu Číny, kterou zvolený prezident ještě jako republikánský kandidát mimo jiné označil za jednoho z největších protivníků USA, zejména pokud jde o hospodářskou politiku. Čínský prezident Si Ťin-pching Trumpovi poblahopřál a prohlásil, že „netrpělivě“ čeká na to, až s ním bude moci spolupracovat.
Jako jeden z prvních zahraničních politiků gratuloval Donaldu Trumpovi k vítězství ve volbě prezidenta Spojených států maďarský premiér Viktor Orbán. Podle jeho vyjádření na Facebooku jde o „skvělou zprávu“. „Jaké skvělé novinky. Demokracie ještě žije,“ napsal předseda maďarské vlády na své oficiální facebookové stránce. Spokojenost vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Čtěte: Zeman pozval Trumpa do Prahy a nařkl velvyslance USA, to ambasáda odmítla
Jižní Korea vyjádřila naději, že republikán Donald Trump ve funkci prezidenta zachová stávající americkou politiku vůči KLDR a bude dál vyvíjet tlak na Severní Koreu kvůli jejím jaderným a raketovým testům.
Legalizace marihuany prošla v Kalifornii
Americká Republikánská strana si podle očekávání udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů. Demokratické straně se podle odhadů nepodaří převzít kontrolu ani nad Senátem, a republikáni tak zřejmě budou v následujících letech ovládat obě komory parlamentu. Na jejich složení přitom závisí, jak bude nová hlava státu moci prosazovat své představy.
Konečné výsledky zatím ještě nejsou známy. Analytici už před volbami předpovídali, že si republikáni ve Sněmovně reprezentantů udrží většinu. Demokratům ale dávali šanci na ovládnutí Senátu, který nyní kontrolují také republikáni. Republikánská strana totiž obhajovala mnohem více křesel než demokraté.
Podle agentury AP je nyní už téměř jisté, že si republikáni udrží většinu i v Senátu. Jejich kandidát totiž zvítězil v Pensylvánii a vysoce pravděpodobné je i vítězství republikánů v Louisianě a na Aljašce. Podle předběžných odhadů budou mít 52 senátorů, zatímco demokraté jen 48. Sebrat křeslo republikánskému senátorovi se zatím podařilo jen ve státě Illinois. Tam se demokratka Tammy Duckworthová, veteránka z války v Iráku, kde byla postřelena a přišla o obě dolní končetiny, prosadila na úkor dosavadního republikánského senátora Marka Kirka.
Rozdíl v dalších rozhodujících soubojích je zatím příliš těsný na to, aby se dal určit vítěz.
Tři americké státy - Kalifornie, Massachusetts a Nevada - schválili v úterním lidovém hlasování užívání marihuany pro rekreační účely. Další tři státy - Florida, Severní Dakota a Arkansas - souhlasili s jejím užitím pro lékařské účely. Američané kromě volby hlavy státu, poslanců Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a 12 guvernérů na řadě míst rozhodovali v referendech o různých otázkách celostátního i ryze místního charakteru.
Dospělí starší 21 let budou moci v Kalifornii, nejlidnatějším státě USA, vlastnit unci (28,35 gramů) marihuany a pěstovat šest rostlin. K rekreačním účelům se bude moci konopí užívat i v Massachusetts a v Nevadě. V Arizoně legalizace marihuany neprošla. Jasno zatím není v Maine, kde se ještě sčítají poslední hlasy.
Užívání marihuany k rekreačním účelům je legální už v Coloradu, Washingtonu, Oregonu a na Aljašce a v oblastí hlavního města Washingtonu. Na Floridě, v Severní Dakotě a Arkansasu budou moci lékaři marihuanu používat při léčbě nemocí, jakými jsou například rakovina, AIDS, epilepsie či žloutenka typu C. Výsledek hlasování zatím není jasný v Montaně. Pro medicínské účely lze marihuanu užívat již v 25 státech USA.
