Ukrajinské zákony zakazují uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v roce 2022 napadlo. Na Ukrajině panuje shoda na tom, že dokud je v zemi válka, zůstává Zelenskyj hlavou státu.
Ukrajinský parlament má o prodloužení válečného stavu hlasovat 5. května. Jeho zrušení je nezbytným prvním krokem k zahájení volebního procesu. Ukrajinská legislativa také žádá minimálně 60 dní na předvolební kampaň. Pokud by se příměří podařilo dohodnout do konce dubna, jak doufají USA, nejbližší potenciální termín voleb by připadl na červenec.
Nejmenované zdroje ale The Economistu sdělily, že volební úředníci budou potřebovat na aktualizaci seznamů voličů nejméně tři měsíce.
Podle vysoce postaveného ukrajinského činitele by zemi prospěla krátká kampaň, neboť dlouhý souboj o prezidentské křeslo by ji „mohl rozvrátit“.
S organizací voleb souvisí řada logistických problémů – zejména jak umožnit milionům Ukrajinců hlasovat z frontových linií, okupovaných území nebo ze zahraničí. Podle zdrojů je jedním z možných řešení vládní aplikace Diia. Její používání ale vyvolává obavy ohledně transparentnosti.
Opoziční strany v ukrajinském parlamentu také tvrdí, že spravedlivé volby by vyžadovaly ukončení válečné cenzury.
Pětileté funkční období Zelenského oficiálně vypršelo loni v květnu. Putin, který se u moci v Rusku drží už čtvrt století, od té chvíle opakovaně tvrdí, že ukrajinský prezident je v úřadu nelegitimně, a volá po volbách.
Americký prezident Donald Trump, jenž vyvíjí tlak na Kyjev, aby přistoupil na dohodu o podstoupení nerostného bohatství Spojeným státům, v únoru označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a tvrdil, že má malou podporu Ukrajinců. Později prohlásil, že si nepamatuje, že by něco takového řekl.
„Trump s Putinem chtěli volby, protože doufali v Zelenského prohru“
Zelenského podle březnového průzkumu podporuje 67 procent obyvatel. „Ještě před dvěma měsíci byl Zelenskyj proti konání hlasování. Trumpovo ponižující zacházení s ním ale zvýšilo jeho rating a zřejmě změnilo jeho kalkulace. Nyní probíhají přípravy na to, aby předstoupil před voliče podruhé, a to poměrně brzy,“ napsal The Economist.
Ukrajinští úředníci se podle něho domnívají, že Zelenskyj se může pokusit zaskočit své soupeře červencovými volbami v naději, že mu brzký termín umožní kandidovat bez větších oponentů.
Putin i Trump se ale podle deníku nyní volbám raději vyhnou. „Oba je zřejmě požadovali v domnění, že povedou k odchodu Zelenského. Vzhledem k tomu, že se kalkulace obrátila, možná nebudou chtít sedět a sledovat jeho rychlou cestu k druhému funkčnímu období,“ dodal s tím, že Putin tomu může zabránit odmítnutím příměří a pokračováním v bojích.
Začátkem března portál Politico informoval, že čtyři vysoce postavení Trumpovi poradci vedli tajné rozhovory s několika Zelenského klíčovými politickými oponenty, včetně Julije Tymošenkové, vůdkyně strany Baťkivščyna (Vlast), a Petra Porošenka, vůdce strany Evropská solidarita a Zelenského předchůdce ve funkci prezidenta.
Strany diskutovaly o tom, zda by se na Ukrajině mohly rychle konat prezidentské volby. Porošenko podle Politica předpovídá, že volby by se mohly konat „kdykoli od srpna do října“.
Spojené státy se snaží válku na Ukrajině rychle ukončit. Zástupci USA o možné cestě k míru vyjednávají samostatně s Ukrajinci a s Rusy.
