16. března 2014 se poté na Krymu konalo referendum, většina účastníků podpořila připojení k Rusku.
27. únor – tedy den, kdy skupina ozbrojenců, jak se později ukázalo příslušníků ruských speciálních jednotek, obsadila krymský parlament a budovu vlády a vyvěsila nad nimi ruské vlajky –, vyhlásil Dnem sil speciálních operací. Velvyslanectví Ruské federace v České republice poskytlo LN rozhovor, který dal prezident Putin tento týden Vladimiru Solovjovovi z ruského mediálního holdingu VGTRK.
V. Solovjov: Celá země právě oslavila Den obránce vlasti, ale na území bratrské Ukrajiny je tento den považován za den uchvácení Krymu. Jaký je stav rusko-ukrajinských vztahů? Neprobudíme se jednou s tím, že začala válka?
V. Putin: Myslím, že tento apokalyptický scénář je jen stěží možný, a doufám, že k tomu nikdy nedojde. Pokud jde o návrat nějakých území, jsou to věci revanšistické povahy a podstata není v návratu jakýchsi území kamsi.
Podle mého názoru, a to nechci dávat žádné rady, je přesto podstata v tom, že nynější vedení tak velké evropské země, jako je Ukrajina, by mělo především vrátit zemi k normálnímu životu: seřídit ekonomiku, sociální sféru, civilizovaným způsobem urovnat své vztahy s jihovýchodem země, zajistit legitimní práva a zájmy lidí, kteří žijí v Donbasu.
Mají-li se realizovat minské dohody, jsem si jistý, že je to proveditelné. Co se Krymu týče: vzpomínáte si, jak před rokem, když jsem měl projev k poslancům Federálního shromáždění na toto téma, jsem tehdy říkal, že Krym byl a zůstane jak ruský, tak i ukrajinský, krymskotatarský, také řecký – vždyť tam také Řekové žijí, rovněž německý...
Bude domovem pro všechny tyto národy. Ovšem pokud jde o státní příslušnost, pak lidé žijící na Krymu svoji volbu udělali a na to je třeba pohlížet s respektem a Rusko se na to nemůže dívat jinak. Doufám, že naši partneři jak z blízkého, tak i vzdáleného zahraničí se na to budou dívat stejně, jelikož nejvyšším kritériem pravdy v tomto případě může být jen názor samotného národa.
V. Solovjov: Vznikla roztržka mezi názorem americké části establishmentu a částí evropskou. Američané tvrdí, že Rusko přímo vtrhlo do Debalceve a je třeba zavádět další sankce proti Rusku, Kerry dokonce obvinil evropské partnery z toho, že jejich postoj je malomyslný. Evropa to zatím nepodporuje. V tom je základní rozdíl.
V. Putin: Upřímně řečeno neslyšel jsem taková hodnocení. Asi to víte lépe.
V. Solovjov: My říkáme, že je to občanská válka; Ukrajina říká: ne, jde o přímou invazi Ruska. Proč svět nevidí pravdu?
V. Putin: Nechce. Za prvé, svět je složitý a pestrý a někdo vidí, ale jiný nechce a zamlčuje to. Monopol na světová média umožňuje našim oponentům se chovat takovým způsobem, jak to dělají.
Ještě snad mělo nějaký vliv mé možná trochu nepozorné vyjádření během návštěvy Maďarska, když jsem řekl, že je zklamáním prohrávat se včerejšími horníky a traktoristy. Frustrující je prohrávat i s Ruskem, ale není to tak ponižující. Nicméně jsou přece známá prohlášení ukrajinských vysokých oficiálních činitelů, včetně vysokých představitelů ukrajinské armády, že, jak to řekl náčelník generálního štábu, „nebojujeme proti ruské armádě“. Co ještě chtějí?
Ale obecně vzato je to velmi špatné: jak pokusy zdůvodnit porážku, tak i snahy hodit odpovědnost na Rusko. A nejhorší ze všeho je rozdmýchání konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem nebo snaha rozdmychávat tento konflikt.
Ještě jednou zopakuji, už jsem to říkal a řeknu to znovu, budou-li se minské dohody plnit, jsem přesvědčen, že se situace bude postupně normalizovat. A na plnění minských dohod podle mého názoru nemá Evropa zájem o nic menší než Rusko. A nikdo si nepřeje konflikt na periferii Evropy, tím spíše ozbrojený.
V. Solovjov: Máte-li nyní pracovní kontakt s prezidentem Ukrajiny, máte dojem, že to, co vám pan Porošenko říká, bude také plnit?
V. Putin: Kontakt mezi námi existuje. Někdy bývám do jisté míry překvapen veřejnými prohlášeními vedení Ukrajiny, například o tom, že se pracovníci naší administrativy účastnili tragických událostí na Majdanu před rokem.
To je absolutní, holý nesmysl, je natolik vzdálen od skutečnosti, že se nestačíš divit, odkud se to bere.
Občas později slyším, že tato prohlášení jsou založena na nepřesných údajích zvláštních služeb, tak mi občas říkají. Chtěl bych požádat, aby si dávali větší pozor při používání informací, které dostávají na stůl mí ukrajinští kolegové.
