"Putinův kostlivec ve skříni" se může stát hlavním skandálem blížících se prezidentských voleb. Poprvé se jméno Vladimir Putin objevilo v souvislosti s obrovskými nekalými machinacemi na petrohradské radnici v roce 1991. Jenže to Vladimira Vladimiroviče, tehdy vedoucího petrohradského Výboru pro zahraniční vztahy, nikdo neznal. Protože se podobných prohřešků díky zmatku v zákonech a všeobecnému chaosu dopouštěl kdekdo, brzy byla kauza odložena "ad acta". Před blížícím se prezidentským kláním ji ale nejspíš zase někdo vyjme z archivů.
Výsledky šetření komise:Část surovin, zhruba za 92 milionů dolarů, se sice vyvezla, ale potraviny výměnou za ně se do Ruska nikdy nedostaly. |
Původně poradce slavného petrohradského starosty Anatolije Sobčaka, mladý a perspektivní úředník Vladimir Putin v roce 1991 dostal na starosti výbor městského "parlamentu" - měl koordinovat vztahy Petrohradu se zahraničím. Ostatně, jako absolvent školy KGB (sovětské tajné služby) s praxí špiona SSSR ve Východním Německu měl k tomu jednoznačné předpoklady. Měl však smůlu. Svěřili mu důležitý obor ve chvíli, kdy zemi hrozil ekonomický krach. Zima roku 1992 měla být opravdu "hladová".
Hledal se způsob, jak nedopustit hladové bouře, rabování už tak prázdných obchodů a útoky rozhněvaných občanů na představitele státní moci. V Petrohradě tehdejší šéfka komise pro potraviny, demokratka Marina Saljová navrhla, aby federální vláda schválila kvóty na nerostné bohatství, které by země mohla rychle a výhodně měnit v zahraničí za potraviny. Zkrátka, Saljová chtěla barter - měnit ropu za vajíčka a cukr, hliník za maso či mouku, drahokamy za kuřata nebo mléko a jogurty... Nápad byl schválen. V tu chvíli vstoupil do hry i Putin a jeho rodící se tým.
Podle výsledků šetření komise, kterou později s velkým úsilím Saljová vytvořila, se ukázalo, že, zjednodušeně řečeno, část surovin, zhruba za 92 milionů dolarů, se sice vyvezla, ale potraviny výměnou za ně se do Ruska nedostaly. "Petrohrad zůstal bez jídla," říká Saljová a je přesvědčena, že má důkazy o zkorumpovanosti Putina.
Putin z titulu své funkce získal díky nápadu Saljové obrovskou moc. Přiděloval ruským firmám kvóty na vývoz surovin a měl kontrolovat, kolik za to zpátky dovezly potravin. Začal ale svévolně uděloval kvóty zcela neznámým, nově vznikajícím firmám, které pak rychle zase zanikaly a ve změti bankovních převodů se už nikdy nepodařilo dohledat, kdo měl z čeho jaký zisk. Například firma "Sansud" -pro jistotu byla spěšně zaregistrována v Abú Dhabí a její majitelé neměli s obchodem tohoto druhu žádné zkušenosti. Ale měli štěstí, že je Putin vybral mezi mnohými dalšími, známějšími a ověřenými zájemci, aby právě oni zachraňovali "nezištně" Rusko před hladem. Nebo reklamní agentura "LOKK", která též získala od Putina licenci na vývoz tří tun bavlny do Británie, ale stopy po realizaci tohoto obchodu se nepovedlo najít. A tak dále.
Nejlepší schéma vytvořil Putin s firmou "Svjatoslav". Na adrese, kterou uvedla v dokumentech, se nacházela banka UNIKOMBANK. Jedním z jejích šéfů byl i Jurij Lvov, mimo jiné prezident banky Sankt Peterburg. Jakoby náhodou si právě v této bance otevřela účty řada firem, které získaly od Putina licenci. Nejen to, některé uváděly stejnou adresu svého sídla jako samotná banka. Respektive, fakticky neexistovaly.
Kromě toho jedna z firem "Komplex" sídlila zase na adrese Putinova Výboru pro zahraniční vztahy. Nakonec - i Putin sám se stal klientem UNIKOMBANK. Lvov mezitím vyrostl v nejvlivnějšího a nejbohatšího muže Petrohradu a později spolu s Putinem založili první valutovou burzu.
Chodorkovskij dostal 9 let
O tom, zda je, či není Putin vinen z korupce a finančních machinací, by měl rozhodnout soud. Že ale porušil ustanovení vlády z 9. 1. 1992 číslo E-5-00931 a nekonzultoval udělování licencí s ministerstvem ekonomiky a financí, nevyhlásil tendr, je fakt. Dnes za takové přestupky své podřízené tvrdě trestá. Jak připouští liberální ekonomové, možná je část jeho hříchů již promlčena a část byla pouze vykutáleným využitím děr v tehdejších nedokonalých zákonech. Přesně za to ale Putin velel poslat do vězení ropného magnáta Michaila Chodorkovského, který si dnes odpykává devítiletý trest odnětí svobody.
