Bývalý kongresman Billy Long, nominovaný prezidentem Donaldem Trumpem na post velvyslance na Islandu, podle portálu Politico v zákulisí Kongresu poznamenal, že Island bude 52. státem Spojených států a on sám jeho guvernérem. Zpráva se objevila ve chvíli, kdy se zástupci Grónsko a Dánsko chystali jednat s USA o napjatých otázkách kolem Arktidy.
Reakce v Reykjavíku byla okamžitá. Islandské ministerstvo zahraničí uvedlo pro The Guardian, že si od americké ambasády vyžádalo vysvětlení. „Ověřujeme pravdivost údajných výroků,“ sdělil úřad.
Současně vznikla petice adresovaná ministryni zahraničí Katrín Gunnarsdóttir. Autoři v ní upozorňují, že i kdyby šlo o žert, je vůči Islandu a jeho obyvatelům urážlivý. „Jsme země, která si svou svobodu musela vybojovat a dlouhodobě je blízkým spojencem USA,“ stojí v textu. Během několika hodin petici podepsalo přes tři tisíce lidí s výzvou, aby Washington navrhl „kandidáta, který projeví větší respekt“.
Rozčilují vás výroky amerických politiků týkající se připojování jiných států?
Billy Long se následně omluvil. V rozhovoru pro regionální web Arctic Today uvedl, že šlo o nadsázku při neformálním hovoru, kdy si přítomní tropili žerty i na adresu amerického zmocněnce pro Grónsko. „Nebylo to myšleno vážně. Pokud se někdo cítil dotčen, omlouvám se,“ řekl a dodal, že se těší na spolupráci s Islanďany.
Islandští politici však upozorňují, že načasování výroku bylo nešťastné. Poslanec Sigmar Guðmundsson označil poznámku za „nepříliš vtipný žert“ v kontextu napětí kolem Grónska. „Pro malou zemi, jakou je Island, je to velmi vážné. Bezpečnostní argumenty, které Američané používají u Grónska, se týkají i nás – jde o strategickou polohu obou ostrovů,“ řekl deníku Morgunblaðið.
Podle něj je třeba otevřeně debatovat o tom, jak nejlépe chránit islandské zájmy v měnícím se světě, a to i přes tradičně přátelské vztahy s USA a v rámci NATO.
