Hortu operovali na australské vojenské základně v Dili, odkud byl letecky přepraven do nemocnice v australském Darwinu. Podle lékařů musí Horta podstoupit další operaci, protože v jeho těle stále zůstávají dvě kulky.
"Má rány na břiše a ve spodní části hrudi. Jsou to velmi vážná zranění, především to na hrudi," prohlásil ředitel nemocnice v Darwinu Len Notaras. "Příštích 24 až 48 hodin nám prozradí, jak se bude vyvíjet. Jsme však optimističtí, protože máme dobré chirurgy a (Horta) má velkou šanci na přežití," dodal Notaras.
Další pokus o atentát mířil na automobilovou kolonu premiéra Alexandra Xanana Gusmaa. Ten z útoku vyvázl bez úhony a označil oba incidenty za nezdařený pokus o státní převrat zorganizovaný vzbouřeneckým vůdcem Alfredem Reinadem.
|
Horta je prezidentem od května loňského roku, kdy zvítězil ve volbách. Předloni Východní Timor zachvátil chaos poté, co tehdejší premiér Mari Alkatiri po vojenské vzpouře propustil polovinu členů armády. Pořádek obnovily až zahraniční mírové síly vedené Austrálií, které byly ve Východním Timoru rozmístěny v počtu 1200 vojáků. Východní Timor se odtrhl od Indonésie po referendu v roce 1999 doprovázeném |
"Dnešní pokus o zabití prezidenta a premiéra neuspěl, prezident byl pouze zraněn," prohlásil Gusmao. Rovněž označil oba atentáty za dobře naplánovanou operaci, jejímž cílem bylo ochromení vlády a vytvoření nestability v zemi. "Vláda však kvůli tomu (útokům) nepadne," dodal premiér.
Také ministr zahraničí Zacarias de Costa v televizi CNN ujistil, že situace v zemi je stabilní a pod kontrolou. "Někdo se pokusil zavraždit politické vedení našich přátel, partnerů a sousedů," reagoval na atentáty australský premiér Kevin Rudd. "Požádali nás o pomoc a my jim ji poskytneme," dodal s tím, že Austrálie vyšle na Východní Timor dalších 200 vojáků mírových sil a 50 až 70 dalších federálních policistů. Nyní se na Východním Timoru nachází kolem 800 australských vojáků a policistů.
Při atentátu na prezidenta podle Reuters zahynuli jeho osobní strážce a dva útočníci, mezi nimi i povstalecký vůdce Reinado. Dalších asi 20 lidí bylo prý zraněno. Po Reinadovi přitom pátraly úřady kvůli jeho údajné roli v několika smrtelných přestřelkách mezi vzbouřeneckými armádními jednotkami a policií v dubnu a květnu 2006. Motiv Reinadova činu není známý. Bývalý armádní důstojník sice vedl vzpouru proti vládě, v lednu však vedl rozhovory s Hortou o podmínkách odzbrojení svých jednotek.
