Pětadvacetiletá Maria Toorpakaiová je nyní hráčkou číslo 48 světového squashového žebříčku. Na zápasy se připravuje v Torontu pod dohledem trenéra Jonathona Powera. Ze své povahy je to dříč - nejsou tak dávno doby, kdy noci obětovala intenzivním tréninkům, které se navíc odehrávaly buď u ní v pokoji nebo na opuštěném kurtu za městem. To bylo ještě v Pákistánu. Maria se totiž narodila v Jižním Vazíristánu nedaleko hranic s Afghánistánem. V zemi omezených ženských práv.
„Tady ho máme, Changez Khána“
Marie už odmala příliš nechápala, proč by měla mít jiná práva a privilegia než její čtyři bratři. Aby si vydobyla trochu svobody, ve čtyřech letech se ostříhala, spálila všechny holčičí šaty a začala se oblékat jako kluk. Zatímco ostatní dívky musely sedět doma, ona se svými bratry vyrážela do ulic.
Pákistánec přísahal na korán, že své dceři neublíží. Pak se ji pokusil zabít |
Maria totiž měla ještě jednu výhodu - a to velice progresivního otce, který za rovnoprávnost mužů a žen bojoval, kde to šlo. Svou ženu, Mariinu matku, intenzivně podporoval ve vzdělávání a nebránil ani Mariině touze po svobodě. Když ji poprvé uviděl s krátkými vlasy a v klučičím oblečení, pouze se zasmál a řekl: „Tady ho máme, Changez Khána!“ v narážce na sjednotitele mongolských kmenů Čingischána, popisuje Maria na svých stránkách.
Kvůli svému progresivnímu myšlení a s tím souvisejícím tlakem okolí se s rodinou ostatně také musel přestěhovat. Proto ani sousedé netušili, že „Changez Khán“ je ve skutečnosti dívka.
Pod tímto pseudonymem se Maria později účastnila i první vzpěračské soutěže - a v klučičí konkurenci zvítězila. Když se ale shlédla ve squashi, bylo skrývání konec. Při zápisu do squashové akademie, kam Mariu přihlásil její otec, totiž musela dodat rodný list. A tak se ukázalo, že ten vzrostlý chlapec, který ve vzpěračství i při hře poráží mnohé vrstevníky, je ve skutečnosti dívka. Ředitel squashové akademie byl nadšen a daroval dívce squashovou raketou s podpisem bývalého squashového šampiona- Jonathona Powera.
Bowled over by the bravery & passion of author & human rights activist Maria Toorpakai #DifferentKindOfDaughter pic.twitter.com/yS7dy5kWM0
— Chevalier's Books (@ChevaliersBooks) May 10, 2016
Spoluhráči, kteří pravou totožnost Marii zjistili až po čase, však nadšení ředitele akademie nesdíleli. Těžce nesli, že je poráží dívka. Maria od té doby musela čelit urážkám i napadání. S nepřízní se ale prala statečně a neúnavně trénovala a objížděla turnaje. V šestnácti letech tak získala bronzovou medaili na mistrovství světa juniorů i uznání tehdejšího prezidenta Parvíza Mušarafa.
Jenže s tím, jak se její jméno začalo stávat známějším, si jí všiml i Taliban, podle nějž ženský sport odporuje islámu. Nelíbilo se mu ani to, že Maria hraje nezahalená. Začal Marii a její rodině vyhrožovat. Maria nakonec po diskusi v pákistánském parlamentu dostala policejní ochranu, uvědomovala si ale, že ohrožuje také svou rodinu.
Nabídka bývalého šampiona
Rozhodla se tedy raději skrývat a po nocích trénovala ve svém pokoji. Takto to vypadalo po tři roky a půl, dokud se svým bratrem neobjevila nepoužívaný squashový kurt. Začala tedy trénovat tam, sám otec ji tam každou noc s rozdílnými poznávacími značkami a zcela zahalenou, aby ji někdo nepoznal, vozil. Maria ale takto šťastná nebyla. V její hlavě se začal rodit plán na odjezd ze země. Začala obepisovat univerzity a squashové akademie na Západě, nejdříve bez úspěchu. Po měsících čekání pak přišlo v roce 2011 překvapení. Dostala nabídku od Jonathana Powera - toho, jehož podpis zdobil raketu, kterou dostala dříve darem - a šanci trénovat v Kanadě. Přijala.
„Když jsem dostala tu zprávu, byla jsem tak šťastná. Nemohla jsem tomu uvěřit,“ svěřila se Maria CNN. Splnil se jí sen a otevřely se jí dveře k tomu, aby mohla trénovat bez strachu o svůj život nebo někoho z rodiny. A také bez urážek.
Tyto zkušenosti ji ostatně později motivovaly k tomu, aby v Kanadě založila fond. Jeho cílem je podpora válkou zasažených a chudých jedinců při cestě za vzděláním i sportovními cíli. Cílovou skupinou jsou zvláště ženy.
Při tom všem nezapomíná, že by tuto příležitost neměla, nebýt jejího otce. „Vzdělal mou mámu a podpořil mou sestru, aby se stala prominentní pákistánskou političkou,“ připomíná. „A mně pomohl, abych se stala profesionální squashovou hráčkou.“