Deset let pracovala pro velvyslanectví USA v Moskvě, zřejmě byla ruskou špionkou |
„Velvyslanec byl povolán ke konzultacím kvůli zranitelnosti, danou výhrůžkami, které dostalo velvyslanectví a jeho pracovníci včetně velvyslance po rozsudku ohledně případu z 13. ledna 1991,“ uvedla mluvčí litevské diplomacie. Zmíněné datum se vztahuje k útoku sovětských vojáků proti vilniuskému televiznímu centru, při kterém tehdy přišlo o život 14 lidí.
Velvyslanec Remigijus Motuzas se nachází v choulostivém postavení i kvůli tomu, že figuruje jako zvláštní svědek ve vyšetřování podezření, že se na velvyslanectví vydávaly prominentním Rusům víza za úplatky. Jak poznamenala agentura Interfax, vůči „zvláštnímu svědkovi“ mohou mít vyšetřovatelé podezření, že je do případu sám zapleten, ale nemají proti němu důkazy.
„Protože to v jistém smyslu souvisí s Ruskem, velvyslanec může být zranitelný. Je možné, že bude lepší, aby po určitou dobu v této zemi nebyl,“ poznamenal ministr Linas Linkevičius, které citoval server Delfi.
Soudní proces ve Vilniusu s několika desítkami sovětských vojáků a důstojníků, kteří se útoku na televizní centrum v lednu 1991 zúčastnili, začal v roce 2016. Jazov byl obviněn z vytvoření organizované skupiny 160 vojáků a politiků, kteří se podle obžaloby snažili silou zabránit nezávislosti Litvy. Čtyřiadevadesátiletý Jazov se k soudu nedostavil, stejně jako téměř nikdo z obviněných. Kromě Rusů mezi nimi jsou občané Běloruska a Ukrajiny.
Jazov v letech 1979-1980 velel sovětským okupačním vojskům v Československu, ministrem obrany SSSR byl v letech 1987-1991. O rok později se maršál zapojil do neúspěšného pokusu o puč proti reformní vládě Michaila Gorbačova, ale souzen nikdy nebyl. Litevská prokuratura pro něj a pro dalších pět obviněných žádala doživotí. Rozsudky vilniuského soudu nejsou pravomocné.
Rusko proti procesům s bývalými sovětskými činiteli, policisty a vojáky v Litvě tvrdě protestuje.
