Na jedné straně se mluví o ruském obchodníkovi se zbraněmi Viktoru Butovi, který si od roku 2012 odpykává v USA trest vězení 25 let za nelegální obchody a jeho „kariéra“ posloužila jako námět i pro hollywoodský film Obchodník se smrtí z roku 2005 s Nicolasem Cagem v hlavní roli.
Američané by si přáli, aby jim za něj Moskva vydala elitní basketbalistku Brittney Grinerovou. Ta v Rusku čelí soudnímu procesu poté, co u ní při kontrole na letišti Šeremetěvo objevili náplně s hašišovým olejem do elektronické cigarety. S Grinerovou by součástí „směnného obchodu“ měl být i někdejší příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan, kterého v Rusku v roce 2020 odsoudili k 16 letům vězení za špionáž.
Debaty kolem Butovy možné výměny se v amerických médiích vedou už delší dobu. Dle CNN a jejích zdrojů se k tomu teď americká vláda, po měsících interních debat, skutečně odhodlala.
Rozhodnutí se však nerodilo hladce. „Během měsíců vnitřních diskusí se představitelé ministerstva spravedlnosti nejprve postavili proti ‚zobchodování‘ Buta. Avšak nakonec uznali, že výměna má podporu ministerstva zahraničí i Bílého domu, včetně prezidenta Joe Bidena,“ uvedla CNN s odkazem na svoje zdroje. Šéf americké diplomacie Antony Blinken už oznámil, že o plánu na směnu hodlá v nejbližších dnech telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Rusko se k věci zatím nevyjádřilo.
Basketbalistka se hájí
Grinerová je dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně světa, zároveň jde o šampionku zámořské ligy WNBA a čtyřnásobnou vítězku Euroligy s Jekatěrinburgem. Policie basketbalistku zatkla letos 17. února. Bude-li odsouzena, za držení a pašování drog jí hrozí desetileté vězení.
Sama basketbalistka v tomto týdnu před soudem v Moskvě řekla, že konopí dlouhodobě užívá na doporučení lékaře coby prostředek tišící chronické bolesti. „Chtěla bych se přiznat, vaše ctihodnosti. Ale nebyl to úmysl. Nechtěla jsem porušit zákon,“ citovala její slova u soudu agentura Reuters. Uvedla také, že neví, jak se droga v jejím zavazadle ocitla, patrně ji přibalila nedopatřením, když se ve spěchu připravovala na cestu z USA na pokračování sezony v Rusku, kde je dlouholetou oporou velkoklubu z Jekatěrinburgu.
'Obchodník se smrtí' But dostal v USA 25 let vězení |
Grinerová si také u soudu postěžovala na zacházení při zatčení, neměla prý přístup k advokátovi, tlumočník dle ní přeložil jen zlomek z jejích výpovědí při výslechu, nebyla jí vysvětlena práva.
Bývalý příslušník americké námořní pěchoty Whelan byl zatčen v moskevském hotelu v prosinci 2018, údajně při přebírání špionážních materiálů. Dle svých obhájců se však domníval, že USB flash disk, který převzal, obsahuje snímky z dovolené v Rusku. Jednalo se prý o nachystanou past.
Obchodník, jenž (asi) ví hodně
A proč by při případné směně mohlo mít Rusko zájem o vydání Buta? Dle slov šéfa CIA Williama Burnse ruský podnikatel rád „podlézá“, Moskva by tak mohla jeho přesunem ze zámoří dosáhnout toho, že už Američanům nic citlivého neprozradí (byť faktem je, že v žaláři sedí bezmála 10 let).
„Předpokládám, že prostřednictvím Buta Rusové jako stát obcházeli zbrojní embarga a řešili další popírané a skryté aktivity. Asi tedy hodně ví,“ řekl LN na adresu kauzy „obchodníka se smrtí“ Jan Šír, expert z Univerzity Karlovy, který se na Rusko specializuje.
Buta, někdejšího poručíka sovětské armády, zadrželi v roce 2008 v Thajsku, na čemž se vedle americké protidrogové agentury DEA podílela i thajská policie. Předstírali, že jsou členy Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) a chtěli od Buta koupit rakety země–vzduch a 5000 pušek AK-47. But byl odsouzen za nelegální prodej zbraní. Podle mnohých se však podílel i na jejich pašování, a to už od 90. let minulého století. Měl je dodávat diktátorům a do konfliktních oblastí v Africe, Jižní Americe a na Blízký východ.