Starosta Hirošimy vyzval jaderné státy k podpoře celosvětového zákazu jaderných zbraní.
Připomínání zničení Hirošimy v důsledku prvního jaderného bombardování volá po tom, aby se podobná tragédie již nikdy neopakovala. Podle AP jsou tyto výzvy o to naléhavější, čím víc se blíží komunistická KLDR k získání jaderných zbraní a raket schopných je nést.
„Toto peklo není věcí minulosti,“ řekl na pietní ceremonii starosta Hirošimy Kazumi Matsui. „Dokud existují jaderné zbraně a politici vyhrožují jejich použitím, jejich hrůza může kdykoliv vstoupit do naší současnosti. Mohli byste sami zažít jejich krutost,“ dodal.
Matsui zároveň vyzval jaderné státy a Japonsko, aby se přidaly k dohodě o celosvětovém zákazu jaderných zbraní, kterou na začátku července přijalo 122 států OSN. Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česká republika, jednání bojkotovaly.
Dohoda nemá právní dopad, je spíše formou nátlaku
Ujednání nyní čeká ratifikační proces. Ani pak ale nebude mít žádný praktický právní dopad na státy, které jaderné zbraně vlastní. Dohoda je chápána spíše jako součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení.
Státy, které se rozhodly k úmluvě přistoupit, se zavazují, že nikdy a za žádných okolností nebudou o jaderné zbraně usilovat, nebudou je skladovat a neumožní transport takového arzenálu přes své území. Rovněž slibují, že jaderné zbraně nikdy nepoužijí a ani nikdy neprovedou žádný test jaderné zbraně.
Shození atomové bomby z letadla na Hirošimu zabilo kolem 140 tisíc civilistů. Stejný americký útok na Nagasaki o tři dny později připravil o život dalších přibližně 70 tisíc lidí. Údery přiměly Japonsko, aby se na konci druhé světové války vzdalo.
