Zejména po zavedení bezvízového styku s EU počty odjíždějících stoupají, dosahují podle některých zdrojů až sta tisíc měsíčně a část odvětví – jako třeba zdravotnictví, stavebnictví či průmysl – trpí vážným deficitem pracovních sil.
Například Kyjevvodokonal, který zabezpečuje dodávky vody v metropoli, hledal loni v září 384 lidí – nejvíc řidiče, zámečníky amechaniky starající se o čerpadla. Jak napsal týdeník Korespondent, kyjevské komunální služby postrádají celkově dva tisíce zaměstnanců v dělnických profesích. V nemocnicích chybí zdravotní sestry, hromadná doprava ve velkých městech má potíže sehnat řidiče autobusů. Naprostou vzácností jsou dle internetových stránek Rabota.ua malíři pokojů, zedníci či jeřábníci, kteří odjeli na stavby do bohatších zemí Evropy.
V zahraničí až polovina lidí
Největší deficit je přirozeně v profesích, které jsou vysoce poptávkové i v Česku a jinde v Evropě. „Zaměstnáváme pracovníky před penzí, kteří raději zůstávají doma s vnoučaty a nikam do ciziny se nehrnou,“ řekl Korespondentu majitel firmy vyrábějící zdravotnickou techniku Alexej Daviděnko. „Jenže co bude, až za pět sedm let odejdou do důchodu, když lidé ve věku mezi 25 a 40 lety hromadně odjíždějí?“ ptá se.
Česko chystá hromadné přijímání pracovníků z Ukrajiny. Úřady potřebují posílit, uvádí ministerstvo |
Podle ukrajinské národní banky patří pracovní migrace k největším rizikům pro Ukrajinu, upozorňuje na ni i americká diplomacie. „Je to sice dobré pro polskou ekonomiku i samotné zaměstnance, ale určitě to nepřináší nic pozitivního pro budoucnost Ukrajiny,“ říká George Kent, který má na ministerstvu zahraničí USA na starosti země bývalého Sovětského svazu ve východní Evropě a Zakavkazsku.
Podle údajů státního migračního úřadu pracuje 3,2 milionu Ukrajinců za hranicemi trvale, sedm až devět milionů lidí pak vyjíždí dočasně. Pokud vycházíme z hrubého propočtu údajů Světové banky, že zhruba 45 procent ze 44 milionů obyvatel Ukrajiny je v produktivním věku, vyjíždí do zahraničí pracovat kolem deseti z celkových dvaceti milionů, tedy polovina ukrajinské produktivní populace.
Nejvíce Ukrajinců pracuje v Polsku – celé dva miliony, z toho podle ministra sociální politiky Andreje Revy polovina nelegálně. „Do polského sociálního systému přispívá pouze 400 tisíc znich, zbytek neplatí nikde nic,“ zmiňuje Reva jeden z dalších důsledků ukrajinské pracovní migrace. Patří k nim také odliv nejlepších mozků a talentů a vylidňování země, která beztak trpí úbytkem obyvatelstva. OSN se ve svém výhledu do roku 2050 obává poklesu až o 18 procent, to by pak ze současných 44 milionů obyvatel Ukrajiny zůstalo 36 milionů.
Nalákat je domů
Mezi další cílové země Ukrajinců patří Rusko (tam nacházejí uplatnění i specialisté jako třeba letci), Německo, Izrael nebo Skandinávie. Česko je po Polsku jejich druhou nejoblíbenější zemí. Počet vydaných zaměstnaneckých karet tu stále roste, loni se zdvojnásobil na 14 000, plánované navýšení na 40 tisíc však vláda zatím neprojednala. Česko, Polsko i Slovensko přitom nabízejí takřka identické mzdy. Ty jsou sice nižší než vNěmecku či ve Skandinávii, stále ale výrazně vyšší než činí ukrajinský průměr (v přepočtu 8 700 korun), na ten přitom většina běžných profesí ani nedosáhne.
I na Ukrajině ale poslední dobou mzdy rostou, loni to bylo oproti předloňskému roku v dělnických profesích o 35 procent, ještě výrazněji stouply platy v regionech. Ukrajinská národní banka zmiňuje další pozitivní efekt: zahraniční pracovníci totiž poslali domů částku převyšující v celkovém součtu hodnotu zahraničních investic v zemi. Výdělky gastarbeiterů také dle některých ekonomických expertů naplňují valutové rezervy a udržují kurz hřivny.
A ke kladům ekonomické migrace patří i zkušenosti, které Ukrajinci v zahraničí získají. „Musíme dělat co nejvíc pro to, aby se lidé mohli vrátit domů auplatit své zkušenosti nebo nastřádané peníze využít pro vlastní podnikání,“ řekl ministr Klimkin. „Pokud ale zůstávají v cizině, je to něco jiného,“ posteskl si.
