Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Evropa se musí projevit jako silný, globální hráč, jako nepostradatelný hráč,“ prohlásil v úterý ukrajinský prezident v Davosu a Evropu vyzval, aby se v době návratu Donalda Trumpa postarala sama o sebe. Evropští lídři by si podle něj neměli lámat hlavu, co Trump nyní udělá, ale měli by učinit společné kroky pro obranu kontinentu, na jehož východní periferii se roztahuje agresivní Rusko.
Připomněl také, že do války po boku Ruska vstoupila KLDR. „Nezapomínejme, že mezi evropskými zeměmi a Ruskem není žádný oceán. Evropští vůdci by si měli uvědomit, že bitvy, ve kterých jsou nasazeni severokorejští vojáci, se geograficky odehrávají blíže k Davosu než k Pchjongjangu,“ dodal Zelenskyj.
Poprvé také poskytl detaily potenciální mírové operace, do které by se v případě dohody mezi Moskvou a Kyjevem o klidu zbraní měli zapojit ukrajinští spojenci. Na dotaz, jak velký kontingent by byl potřeba k ochraně linie dotyku, odpověděl: „Ze všech evropských zemí? Dvě stě tisíc. To je minimum. Je to minimum, jinak to je nic,“ prohlásil.
Zelenskyj kromě toho výslovně odmítl ruský požadavek, aby se ukrajinská armáda zredukovala na pětinu současného stavu, tedy asi na 160 tisíc vojáků. „To je to, co Putin chce. Ale my to nedovolíme,“ prohlásil ukrajinský prezident na čtyřdenní konferenci ve švýcarském letovisku, kam se sjely desítky evropských lídrů.
Prestižní schůzce se letos nedostává tolik mediální pozornosti jako v jiných letech, protože oči celého světa se upírají k Washingtonu. Donald Trump sice ve svém inauguračním projevu o Ukrajině neřekl ani slovo, krátce po uvedení do úřadu ovšem zopakoval, že je připraven se sejít v Vladimirem Putinem.
„Měl by uzavřít dohodu. Myslím, že Rusko ničí, když se nechce dohodnout,“ prohlásil v úterý a zdůraznil dopady války a ruskou ekonomiku. „Myslím, že Rusko bude mít velké problémy. Podívejte se na jejich ekonomiku. Podívejte se na inflaci v Rusku,“ řekl Trump a zmínil i obří ztráty ruské armády.
„Nemůže být moc nadšený. Moc mu to nejde. Drhne mu to, takže z toho nevychází moc dobře. Tak si myslím, že kdyby pro něj bylo dobré, kdyby tu válku ukončil,“ prohlásil Trump na adresu ruského prezidenta. Své vlastní plány na obrysy podmínek příměří nicméně neprozradil.
Ukrajina se vzhledem k neveselému vývoji na bojišti už víceméně smířila s tím, že ztratí kontrolu nad přibližně dvaceti procenty svého území. Klíčovou otázkou pro Zelenského administrativu jsou bezpečnostní záruky, které by Rusko měly v budoucnosti odradit od nového útoku.
A vzhledem k tomu, že členství v NATO je v dohledné době nereálné, Kyjev se snaží západní spojence aspoň přesvědčit k vyslání vojáků, kteří by hlídali demilitarizované pásmo. Trumpův tým už po listopadovém volebním vítězství dal najevo, že noha amerického vojáka na ukrajinskou půdu nevstoupí, odpovědnost by prý měly převzít evropské státy.
S myšlenkou na vyslání vojáků si v minulosti několikrát pohrával francouzský prezident Emmanuel Macron, spekuluje se o Polsku či pobaltských státech. K myšlence se pozitivně postavil i britský premiér Keir Starmer, který minulý čtvrtek podepsal se Zelenským smlouvu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu.
„Diskutoval jsem o tom s řadou našich spojenců včetně prezidenta Zelenského,“ řekl Starmer v rozhovoru pro Sky News. „Nechci předbíhat, ale už jsem naznačil, že se plně zapojíme – protože nejde jen o suverenitu Ukrajiny,“ odpověděl na dotaz reportérky Sky News, jestli je připraven v rámci urovnání konfliktu připraven vyslat britské vojáky do mírové operace.
Jeho prohlášení nicméně vzbudila pochybnosti, jestli by na takovou operaci britská armáda vůbec měla kapacity. „Nemyslím si, že naše armáda je to dost velká, vzhledem k tomu, co všechno dalšího dnes provádí. Byl by to pro nás problém,“ uvedl pro iPaper bývalý náčelník generálního štábu Richard Dannatt, podle nějž by Británie mohla vyslat maximálně pět až deset tisíc vojáků.
Vyslání vojáků připouští i německý ministr obrany Boris Pistorius. „Jsme největším členem NATO v Evropě. Je zřejmé, že budeme hrát určitou roli,“ odpověděl Pistorius na přímý dotaz listu Süddeutsche Zeitung s tím, že otázka vyslání vojáků bude „projednána v pravý čas“. Nutno podotknou, že v té době už Pistorius nemusí být ministrem, protože Německo za měsíc čekají předčasné volby a jeho SPD je v průzkumech až třetí.
Podle listu The Financial Times jsou však podobné hlasy spíš ojedinělé, ve většině evropských metropolí se idea na skládání kontingentu pro Ukrajinu vez amerického účasti netěší velké popularitě. Pravděpodobnější je spíše evropská výcviková mise na ukrajinské půdě.
„Bavíme se o vojenské přítomnosti, jejímž cílem by bylo zabránění další válce. To neznamená lehce vyzbrojené mírotvorce, ale skutečné jednotky vybavené systému protivzdušné obrany a prostředky radioelektronického boje, které by bránily města jako Oděsa nebo Kyjev. To by byl pro evropské armády tvrdý oříšek,“ uvedl pro Radio Svoboda bývalý moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu.