„Je lehké svádět nástup extremismu na uprchlíky. Neschopnost Evropy dohodnout se na společném řešení nepochybně dodává palivo nacionalistům a populistům všeho druhu. Jenomže krajní pravice na kontinentu zvedá hlavy již od začátku milénia a zvláště od vypuknutí finanční a hospodářské krize,“ napsal list Pravda.
Opovržení klasickou politikou
Podle deníku tak, jak je po prezidentských volbách rozděleno Rakousko, jsou rozděleny i další evropské země, ačkoli ještě ne půl na půl. Podobně jako polovina rakouských voličů stále více voličů v jiných státech dává najevo opovržení „klasickou“ politikou.
Těsné vítězství. Novým rakouským prezidentem se stal Van der Bellen |
„Pravý i levý střed jakoby ztrácel ochotu bránit demokracii stejně účinně, jako v předchozích dekádách. Bude se to ovšem muset znovu naučit, pokud nechce dopustit, aby další revoluce v Evropě byla fašistická,“ uvedl deník Pravda.
List Hospodárske noviny napsal, že Hoferova triumfu se obávali mnozí evropští lídři. „Tento politik se totiž otevřeně vyjadřoval proti hlubší evropské integraci a ostře vystupoval proti přijímání migrantů. Naopak, nový prezident Alexander Van der Bellen je stoupencem proevropského Rakouska otevřeného migrantům,“ uvedl deník.
  |
Podle listu Sme volební vítězství Van der Bellena neznamená, že protistrana s neonacistickým genetickým kódem si již žádné mocenské dveře v rakouské politice neotevře. „Více než dva miliony voličů uvěřily extremismu zabalenému do vlídnějšího obalu Hofera. Obal ovšem podstatu extrému nezmění,“ napsalo Sme.
‚FPÖ neoslabí, enormně uspěla‘
Těsná porážka Norberta Hofera v prezidentských volbách ovšem neznamená, že by jeho Svobodná strana Rakouska (FPÖ) dlouhodobě oslabila, shodují se komentátoři rakouských deníků. Zdůrazňují také, že vítěz voleb Alexander Van der Bellen se bude muset zaměřit na uklidnění napjaté situace v zemi, která se rozdělila na dva stejně silné volební tábory.
„I druhé místo ve volbách znamená pro Norberta Hofera a FPÖ enormní úspěch. Zatímco Van der Bellena podporovala koalice prominentů a zástupců několika stran, za Hofera se postavili jen Svobodní. A ještě nikdy nedokázal opoziční kandidát shromáždit tolik hlasů,“ uvedl deník Die Presse v komentáři pojmenovaném „Žádný důvod k oslavám, pane prezidente“.
Die Presse rovněž upozornil, že podpora pro Hofera z prezidentských voleb se může přenést i na podporu pro FPÖ v parlamentních volbách. „Kdo už jednou dal hlas Hoferovi, mohl by to snadno udělat znovu ve volbách do Národní rady,“ napsal deník.
Deník Die Welt konstatuje, že voliči hlasující pro Hofera dávali svým výběrem najevo i nesouhlas s politikou vládní koalice socialistů (SPÖ) a lidovců (ÖVP).
„Koalice, která se utvořila za modrým kandidátem, je pevnější než ta za zeleným kandidátem,“ upozornil list Kurier s odkazem na tradiční barvy FPÖ a Zelených. „Nejsilnější motiv pro volbu Van der Bellena byl krátkodobý - zastavit modré. Nejsilnější motiv pro volbu Hofera byl dlouhodobější - byla to osobnost kandidáta,“ uvedl deník.
„To, že kandidát FPÖ získal téměř 50 procent hlasů, je pro rudo-černou spolkovou vládu dosud největší volební debakl. A dokonce ani v těch volbách nebyla zastoupena,“ upozornil na sílu Svobodných deník Krone a připomněl, že kandidáti vládních socialistů i lidovců ztroskotali už v prvním kole voleb.
„Nyní musíme věřit, že bývalý šéf Zelených je dost chytrý na to, aby vyšel vstříc milionům Hoferových voličů, aby k nim natáhl ruku. Van der Bellen se musí pokusit získat jejich srdce i rozum, aby oslabil současné rozštěpení naší země,“ uvedl komentátor Krone.
„Nejdůležitější úkol pro prezidenta Alexandera Van der Bellena zní skoro nesplnitelně. Musí se postarat o klidnější tón v politice,“ napsal Kurier. „Země potřebuje více vážné politiky a méně politického štvaní,“ uvedl list.
