Erdogan poděkoval lidu, že ukázal svou vůli, uvedl prezidentský úřad. Referendum, jež posílí jeho pravomoce, označil za historické. Vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. Ústavní změny hájí s tím, že přinesou stabilitu a prosperitu zemi. Oponenti se obávají, že to povede k autoritářské vládě jednoho muže.
Dosavadní výsledek komentoval jako nedostačující turecký vicepremiér Veysi Kaynak, nicméně přivítal, že příznivci změn, jež posílí pravomoci prezidenta, vedou.
„Toto hlasování nemá poražených, zvítězilo Turecko, jsme jeden národ, děkuji těm, kdo hlasovali pro, i těm, kdo hlasovali proti,“ řekl turecký premiér Binali Yildirim z balkonu sídla vládní strany v Ankaře. Odpovědí mu bylo mávání vlajkami a vyvolávání jména tureckého prezidenta z davu asi tří tisíc shromážděných lidí.
Premiér rovněž prohlásil, že výsledek referenda je nejlepší odpovědí kurdským separatistům, zahraničním silám nepřátelským vůči Turecku a také těm, kdo stáli za loňským červencovým pokusem o puč.
Velká města byla proti
Odpůrci změn v referendu zvítězili mimo jiné ve třech největších tureckých městech - Istanbulu, Ankaře a Izmiru.
V neděli mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohly odevzdat svůj hlas téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí. V zahraničí zvítězili mezi Turky zastánci změn ústavy s větším náskokem než doma, když se pro posílení prezidentských pravomocí vyslovilo asi 59 procent hlasujících příslušníků diaspory.
Například v Německu změny ústavy podle agentury Anadolu podpořilo na 63 procent tureckých voličů, kteří šli hlasovat. Volební účast mezi Turky v Německu činila asi 50 procent. V Rakousku pro posílení pravomocí tureckého prezidenta hlasovala dokonce téměř 73 procent tamních Turků, což ovšem představuje necelých 18 000 lidí.
Opozice chce přepočet, i kvůli hlasům bez razítka
Turecká opozice bude žádat přepočítání až 60 procent hlasů z dnešního referenda o změnách ústavy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místopředsedu Lidové republikánské strany (CHP) Erdala Aksüngera.
Další člen vedení této strany Bülent Tezcan už dříve v neděli kritizoval národní volební komisi za to, že umožnila sčítat i hlasy bez razítka. V předchozích volbách byly takové hlasovací lístky považovány za neplatné.
  |
Komise se hájí tím, že volební komisaři na správnost a platnost hlasovacích lístků a obálek dohlížejí ve volebních místnostech.
Podle místopředsedy Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan umožnila národní volební komise podvody tím, že povolila započítávat jako platné i hlasy bez oficiálního razítka. Komise se hájí tím, že volební komisaři na správnost a platnost hlasovacích lístků a obálek dohlížejí ve volebních místnostech. V minulých volbách hlasy bez razítka za platné považovány nebyly.
Z parlamentního systému prezidentský
V Turecku mohlo hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohli odevzdat svůj hlas necelé tři miliony Turků žijících v zahraničí.
Posílí Turci v referendu Erdogana? Ten s ‚plánem B‘ moc nepočítá |
Pokud bude referendum uznáno za platné budou významně posíleny pravomoce hlavy státu a politický systém se změní ze současného parlamentního na prezidentský.
Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu hlasoval v Antalyi a obvinil přitom zahraniční země z pokusu referendum ovlivnit. „Někteří z ciziny se pokoušeli tureckému národu říkat, co má dělat, ale dnes rozhodnutí patří nám,“ řekl, aniž nějaké země jmenoval.
Hlasování předcházela bouřlivá kampaň, která Turky rozdělila na dva tábory a vyvolala také napětí ve vztazích s některými státy Evropské unie. Nizozemsko a Německo nesouhlasily s pořádáním předreferendových shromáždění za účasti tureckých politiků na svém území a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je obvinil z nacistických praktik.
Erdogan: Jde o mimořádnou volbu
V Istanbulu se před volebními místy od nedělního rána tvořily fronty. „Jsme zde, abychom řekli Ne v zájmu naší země, dětí a vnuků. Přišel jsem včera (v sobotu) večer, abych mohl hlasovat mezi prvními,“ řekl novinářům penzionovaný daňový úředník Murtaza Ali Turgut před místností v Istanbulu.
Turecký prezident Erdogan po odevzdání svého hlasu v referendu řekl, že jde o mimořádnou volbu, ne o běžné referendum. Věří ve zdravý rozum Turků.
Jiný občan tohoto nejlidnatějšího tureckého města prohlásil, že hlasuje pro změnu, protože chce plně podpořit Erdogana. „Náš prezident je pro nás boží dar. Vždy ho podpoříme, vládne tak dobře,“ řekl podle agentury AP Mualla Şengül.
Bývalý voják Hencer Şenkom po odevzdání hlasu řekl, že odevzdal lístek s Ne. „Jsem proti této vládě, protože vím, jak pohlíží na svět. Reformy tu byly v letech 2002 a 2004 a řeklo se nám, že se Turecko připojí k Evropské unii, že skoncuje s terorismem, ale nic z toho se nestalo,“ citovala ho agentura AFP.
Také lodní kapitán Hamit Yaz řekl, že změnu nepodpořil. „Nechci, aby celou tuto zem, její legislativu, vládu a soudy řídil jediný muž. To Turecko neposílí ani situaci nezlepší, jak oni říkají. Oslabí to naši demokracii,“ řekl Yaz agentuře Reuters.
Hlavní události v Turecku od zvolení Recepa Tayyipa Erdogana prezidentem v roce 2014
|
