Ten přiletěl do Ankary jednat se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşogluem o ustavení bezpečného námořního koridoru pro vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Ukrajinci jsou ale ke slibům z Kremlu skeptičtí a Turecko podle nich není dostatečně silné, aby bezpečnost v Černém moři zajistilo.
Çavuşoglu prohlásil, že plán na zmírnění celosvětové potravinové krize, s nímž přišla OSN, je „rozumný a proveditelný“, vyžaduje ale další jednání s Moskvou a Kyjevem. Turecko se nabídlo, že by poskytlo obilným lodím námořní doprovod. Podle Lavrova je nyní míč na ukrajinské straně hřiště – Moskva nemusí dělat nic, protože již potřebné závazky prý přijala. „Denně prohlašujeme, že jsme připraveni zaručit bezpečnost plavidel opouštějících ukrajinské přístavy a směřujících do tureckých vod,“ řekl Lavrov po jednání s Çavuşogluem.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí to odmítlo jako „prázdná slova“ a uvedlo, že potřebuje větší bezpečnostní záruky. Vyjádřilo obavy, že by Moskva mohla využít koridoru k postupu na Oděsu.
„Nepřiměřené požadavky“
Pokud chce Západ řešit potravinovou krizi, musí podle Kremlu také zrušit sankce. „Prezident Vladimir Putin řekl, že aby mohlo být na mezinárodní trhy dodáváno ruské obilí, musí být zrušeny přímé i nepřímé sankce proti Rusku,“ oznámil prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
Rovněž zmínil, že ukrajinské lodě by se měly podrobit kontrole ruské armády, „aby se ujistila, že nepřevážejí žádné zbraně“. To se setkalo s odporem, podle ukrajinského velvyslance v Turecku Vasyla Bodnara si Rusko klade „nepřiměřené podmínky“.
Ukrajina zpochybňuje i schopnost Ankary zajistit volný průplav lodí s obilím. „Turecko jako garant není v Černém moři dostatečnou silou, která by zaručila bezpečnost nákladu,“ prohlásil včera šéf ukrajinského svazu obchodníků s obilím Serhij Ivaščenko. Podle něj by odstranění min z ukrajinských přístavů mohlo trvat až tři měsíce, zapojit by se do něj mělo turecké a rumunské námořnictvo.
Jak Rusové rozkrádají „obilnici Evropy“. Dealerem zrna je nechtěně i Turecko, ilegální dodávky míří k Asadovi |
Kreml už v úterý prohlásil, že dva hlavní přístavy v Azovském moři, které obsadily ruské síly – Mariupol a Berďansk, jsou připraveny obnovit vývoz obilí. „Mariupolský přístav normálně funguje a přijal první nákladní lodě,“ prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu s tím, že čekají na odminování přístupu k nim.
Azovské moře je však mělčí než Černé, jeho maximální hloubka činí jen 14 metrů. Do jeho přístavů se proto dostanou jen menší plavidla s nižší kapacitou. Hlavní ukrajinský přístav, Oděsa, zůstává zablokovaný.
V ukrajinských přístavech uvízlo více než 20 milionů tun obilí, které čekají na přepravu zejména do rozvojových zemí Asie a Afriky. Pšenici z Ukrajiny dováží především Egypt, Pákistán, Indonésie či Bangladéš. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se však domnívá, že pokud se nepodaří najít cesty, kudy zrno ke kupcům dostat, do podzimu by mohlo takto „viset“ až 75 milionů tun.
Před ruskou invazí Ukrajina vyvážela měsíčně až šest milionů tun obilí, po 24. únoru se objemy snížily na přibližně jeden milion. Vývozy nyní probíhají hlavně po železnici nebo přes malé říční přístavy na Dunaji, což kapacitně nestačí.
Obnoví se mírové rozhovory?
Lavrov včera zopakoval, že ukrajinský vývoz tvoří pouhý zlomek světového trhu, a obvinil Západ z „nafukování problému do podoby globální katastrofy“. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství je však Ukrajina pátým největším vývozcem pšenice na světě, přičemž její podíl na světovém trhu v posledních letech činí kolem deseti procent.
V Ankaře se včera hovořilo i o případné obnově mírových vyjednávání. Ty po březnové schůzce delegací Ruska a Ukrajiny v Istanbulu ustrnuly na mrtvém bodě. „Vidíme optimistickou atmosféru, pokud jde o návrat k jednacímu stolu,“ řekl Çavuşoglu. Zopakoval nabídku Ankary na zprostředkování schůzky mezi prezidenty obou zemí. Lavrov prohlásil, že Rusko je ochotno vést další rozhovory, obvinil ale Zelenského, že „stále mění svůj postoj“.
