23. května 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Vzestup Marine Le Penové. Lídryně extrémní pravice obětovala při cestě na vrchol i rodinné vztahy

Marine Le Penová se svým otcem Jean-Marie v roce 2012 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Marine Le Penová se svým otcem Jean-Marie v roce 2012 | foto: wikimedia.org

PAŘÍŽ/PRAHA Marine Le Penová je znovu v čele. Její Národní sdružení se před eurovolbami opět ve Francii dostalo do vedení průzkumů a jeho šéfka pomýšlí na obhájení vítězství z roku 2014. Cesta k úspěchu však stála hodně, včetně obřích rozbrojů v rodině.

Psal se rok 1983, v Paříži právě probíhaly komunální volby a předseda strany Národní fronta (NF) Jean-Marie Le Pen se ucházel o místo na radnici ve 20. obvodu. Tehdy se po jeho boku poprvé objevila jeho dcera Marine. Sama tuto zkušenost v rozhovoru pro média v roce 2006 popsala jako „naprostý šok“. Již o tři roky později jako osmnáctiletá vstoupila do řad NF a přestože se po velice krátké době stala radní jedné z pařížských čtvrtí, zůstávala v otcově stínu.

NF byla stranou s xenofóbním a rasistickým elektorátem, i přesto se v roce 1986 stala čtvrtým nejsilnějším subjektem v rámci Národního shromáždění s 35 mandáty. Následná reforma volebního zákona za vlády Francoise Mitteranda však Národní frontu vypudila z parlamentu a přestože v roce 1988 získala stejný počet hlasů, obdržela jen jedno křeslo. I tak byli již Le Penovi pevně zapsáni v myslích Francouzů.

Le-Pen

Jean-Marie Le Pen.

Politický vrchol Jean-Marie Le Pena však přišel až v roce 2002, kdy se dostal do druhého kola prezidentských voleb. Francouze tehdy výsledek zaskočil a raději svorně hlasovali pro nepříliš chtěného Jacquese Chiraca, než aby dali hlas kandidátovi spojovanému s rasismem a antisemitismem. Již tehdy začala stoupat do povědomí veřejnosti nová hvězda hnutí – Marine.

Aktivně se účastnila debat s občany, byla součástí volebního týmu a přemýšlela nad tím, jak dostat k Národní frontě větší část populace. Dokonce navrhovala změnu názvu strany, aby se odtrhla od rasistické minulosti, což vedlo k velkým sporům v rámci strany. Na špičku popularity ji pak vystřelily evropské volby v roce 2009, kdy získala jeden ze 4 mandátů NF, a od roku 2011 vedla samotnou stranu.

Přeměna strany

Le Penová otěže vedení převzala s vervou a do stranických záležitostí si téměř nenechala mluvit. Rozhodla se od minulosti odříznout a rozšířit voličskou základnu. Vybírala důvěryhodné kandidáty i s etnickým pozadím, zdůrazňovala ekonomická témata a kritizovala vládu. Přesto však ponechala straně jméno dlouhodobě spojené s otcem zakladatelem a akcentovala ochranu francouzských hodnot proti migrantům. A její taktika se vyplatila. V roce 2014 získala NF kontrolu nad 11 radnicemi ve Francii, což byl nový rekord strany.

Marine Le Pen, europoslankyně za Front National
Marine Le Pen ve volební místnosti během druhého kola prezidentských voleb.

Její úspěch ostatně silně podpořila nechuť Francouzů k tehdejšímu prezidentovi Françoisu Hollandovi, jehož vláda nebyla schopná bojovat s vysokou nezaměstnaností a zadlužením - NF měla největší úspěch právě v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Podle odborníků měli totiž voliči pocit, že tradiční strany selhaly a je čas dát příležitost hnutí Le Penové.

Boj proti imigraci a establishmentu, kterého NF fakticky nikdy nebyla součástí, pokračoval v eurovolbách 2014. NF tehdy naprosto převálcovala rozložené tradiční strany a získala největší počet mandátů.

Le Penové pak následně pomohly i teroristické útoky v Paříži v roce 2015 a ona zintenzivnila protimigrantskou rétoriku. Stále však byla o poznání umírněnější než její otec, kterého ten samý rok nechala ze strany vyloučit, aby se od radikální rasistické minulosti odřízla naplno.

Následovalo období rozbrojů. Marine o otci v médiích říkala, že má „předimenzované ego“, zatímco Jean-Marie veřejně pronášel, že se za svou dceru stydí. Trvalo několik let, než se spolu Le Penovi opět začali bavit. O stranických záležitostech už ale nehovoří.

Odříznutí od minulosti

I přes odchod Le Pena však v NF zůstalo i radikální křídlo. To představovala především neteř Le Penové Marion Maréchal. Stejně jako Marine se Marion do povědomí široké veřejnosti dostala při prezidentských volbách. Objevovala se na kampaních, promlouvala k davům a podporovala tetu v boji o Elysejský palác. Marine však nakonec proti Emmanuelu Macronovi neuspěla, podle analytiků z podobných důvodů jako její otec v roce 2002 proti Chiracovi.

Marion Marechal-Le Penová během projevu po vyhlášení volebních výsledků v...

Marion Marechal-Le Penová během vyhlášení volebních výsledků v Marseille.

Strana opět potřebovala změnu a dostalo se tak nakonec i ke změně jména. Nové Rassemblement national (Národní sdružení) se svým názvem ve francouzském povědomí odkazuje na první stranu milovaného generála de Gaulla a Marine Le Penové poskytlo nový start a novou sílu k odvetě „žlutými vestami“ oslabenému Macronovi v nadcházejících eurovolbách. 

Podle posledních průzkumů se zdá, že by strana Le Penové mohla opět v eurovolbách zvítězit. V polovině května totiž předběhla prezidentem podporované hnutí Republiko vpřed! a ve spolupráci s krajně pravicovými stranami napříč EU míří za úspěchem.

S novým směřováním strany však již po prezidentských volbách nesouhlasila Marion Maréchal a stranu nakonec opustila. Svůj návrat do politiky nevyloučila a podle četných názorů předních komentátorů jen čeká na správnou chvíli, až pozice tety v rámci hnutí oslabí.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz