Úterý 11. května 2021svátek má Svatava 14 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Tálibán může být pro některé lidi alternativou, říká expert o odchodu vojsk z Afghánistánu

Válka v Afghánistánu.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Válka v Afghánistánu. | foto: Reuters

BRNO Tento týden oznámil americký prezident Joe Biden, že poslední bojové jednotky americké armády opustí Afghánistán 11. září tohoto roku. Stejně tomu má být v případě vojsk NATO. Stažení vojáků však vyvolává u odborníků i laiků rozporuplné pocity. Jak to s „prokletým“ Afghánistánem dopadne? Jak se po odchodu vojáků změní rozložení sil v oblasti? Lidovky.cz se ptaly Josefa Krause, experta na Střední a Blízký východ z Masarykovy univerzity v Brně.

Patrně žádná jiná událost neotřásla v novém tisíciletí světem více než teroristické útoky Al-Káidy 11. září 2001 na newyorské mrakodrapy a další místa v USA. Odpovědí teroristům byla Spojenými státy vedená vojenská invaze do Afghánistánu. Cílem bylo nejen zajetí lídra Al-Káidy Usámy bin Ládina a dalších členů této teroristické organizace, pro které byl Afghánistán útočištěm, ale také svrhnutí vlády islamistického hnutí Tálibán a nastolení míru v zemi. Zatímco vládu Tálibánu se podařilo svrhnout záhy, trvalý klid v zemi nikdy nenastal. I přesto je v plánu stažení mezinárodních vojsk z oblasti – symbolicky do 11. září 2021.

Lidovky.cz: Po dvaceti letech padl definitivní rozkaz k odchodu vojsk NATO v čele s USA z Afghánistánu. Jaké budou důsledky z bezpečnostního hlediska?
Odchodem vojsk vznikne jakési mocenské vakuum. Tento prostor bude muset zcela přirozeně někdo obsadit. Teď se se hraje hra o to, kdo to bude. Z afghánského úhlu pohledu to můžou být místní síly, ale i ty proti kterým koaliční vojska posledních dvacet let bojovala – prvky Tálibánu a jeho odštěpené části plus další menší organizace. Na regionální úrovni lze očekávat pronikání tradičních mocností.

Američtí vojáci v Afghánistánu v červnu 2011.
Afghánské bezpečnostní síly doráží na místo výbuchu v Kábulu.

Lidovky.cz: Které to jsou?
Pro danou oblast jde především o sousední státy. Západ země je pod značnou kontrolou Íránu, části Afghánistánu pak kontroluje Pákistán. Nemalé ekonomické zájmy tam má Indie, Čína či Rusko prostřednictvím Tádžikistánu, Uzbekistánu, nebo Turkmenistánu. Všichni se budou snažit hájit minimálně své vlastní národní zájmy a otázkou zůstává, kdo získá největší vliv.

Lidovky.cz: Jak si stojí afghánská vláda?
Kábulská vláda bývá označována také jako loutková. Není schopna vymáhat svou autoritu a pravomoci na celém území. Dnes se velmi opírá právě o přítomnost mezinárodních vojsk. Po odchodu vojáků ze země jí sice z USA zřejmě stále potečou peníze na ozbrojené síly, bezpečnostní sbory a udržení stability v zemi, ale tohle všechno může být narušeno tím, jakým způsobem do toho začnou zasahovat zmínění aktéři.

Lidovky.cz: V jakém stavu jsou afghánské bezpečnostní instituce?
Papírově mají nějakých 360 tisíc lidí, když to srovnáme s tím, že Tálibánců je podle odhadů šedesát tisíc, vypadá to dobře. Zároveň disponují kvalitní technikou dovezenou Američany. Realita je však tristní, a to z hlediska bojeschopnosti, spolehlivosti, ale i morálky. Typičtí jsou dezertéři, kteří se nechají vycvičit státem a následně utečou bojovat za Tálibán. V ozbrojených složkách je navíc obrovská míra korupce. Myslím, že bez zahraniční ekonomické pomoci by se tyto složky prakticky okamžitě rozpadly.

Lidovky.cz: Znamená tohle všechno, že lze v Afghánistánu očekávat v nejbližší době jeden velký chaos?
Nemůžeme říct, že by došlo k nějaké dramatické změně, ale symbolicky to tak samozřejmě bude, protože míra násilí se v posledních letech snížila. Tálibán věděl, že Američané jednou musí odejít, a proto vyčkával. Upřímně řečeno tam však je chaos už teď. Myslím, že ani déletrvající koaliční přítomnost by tuto situaci nezlepšila.

Josef Kraus

  • Absolvoval bakalářský, magisterský i doktorský studijní program politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde také dodnes působí. 
  • Na FSS je vedoucím studijního programu Bezpečnostních a strategických studií. V rámci svých předmětů a odborných prací se zaměřuje především na problematiku islámského extremismu či radikalismu, terorismu, nebo státní bezpečnosti. 
  • Geograficky mu jsou blízké zejména oblasti Středního a Blízkého východu. 

Bezpečnostní analytik z FSS MU Josef Kraus.

Bezpečnostní analytik z FSS MU Josef Kraus.

Lidovky.cz: Někteří komentátoři či experti ze zahraničí upozorňují, že po odchodu vojsk bude největším problém již zmiňovaný Tálibán. Co si o tom myslíte?
Z nestátních ozbrojených aktérů je určitě nejsilnější, jak na počet bojovníků, tak i tím, co nabízí. Jejich aktivitami jsou samozřejmě hlavně útoky na různé cíle, ale Tálibán má pro tamní obyvatele i jakousi přidanou hodnotu. Některá území už spravuje a má schopnosti ovládat i větší teritoria. Správou území přitom myslím třeba vymáhání práva a zákona či hlídání bezpečnosti. Sice v jakési pokřivené islámské extremistické verzi, ale je to tak. Pro řadu Afghánců je to dobrý motiv, proč nakonec Tálibán podpořit. Lidé v zemi mají plné zuby korupce, bezvládí a chaosu. Tálibán je v některých oblastech se svou metodou cukru a biče alternativou.

Lidovky.cz: Jak se k odchodu koaličních vojáků staví sami Afghánci?
Politická reprezentace jede americkou linii, za což je v podstatě placená. Říkají: vše je pod kontrolou, domluveno, se stažením vojsk počítáme, není to žádný problém, afghánské bezpečností síly vše zvládnou, ekonomická podpora nám bude stačit. Realita je ovšem taková, že kvůli neschopnosti centrální vlády, kdy některá teritoria ovládají lokální vůdci, vlastně celou zemi pod kontrolou vůbec nemají.

Lidovky.cz: Podle amerického ministra zahraničí Anthony Blinkena se NATO bude nadále zasazovat o úspěšné dokončení mírového procesu. Jakým způsobem to podle vás bude uskutečňovat a v čem jsou největší úskalí takového snažení?
V době, kdy se Američané stáhnou ze země, samozřejmě všechny dohody padají. Důležité je říct, že jak jednou odejdou, fyzicky se už podle mě nikdy nevrátí. Zůstávají jim však dvě páky. První je systematická podpora centrální vlády v Kábulu a dodávání zpravodajských informací, pokud bude třeba. Druhou pákou jsou peníze. Věřím tomu, že politická podpora i přímé financování nějakou dobu potrvají. Ostatně podle současných odhadů stál Američany celý afghánský konflikt kolem jednoho bilionu dolarů. Z toho zhruba jen deset až patnáct procent šlo na rekonstrukci země.

Lidovky.cz: Jak byste celkově zhodnotil dvacetileté působení mezinárodních vojsk v Afghánistánu?
Mezi úspěchy lze zařadit oslabení globální teroristické sítě Al-Káidy i dopadení Usámy bin Ládina. V některých částech Afghánistánu pak zavládla stabilita, ale z dlouhodobého hlediska se za dvacet let nepodařilo vybudovat afghánský stát, což je největší problém. Na druhou stranu je však třeba říct, že historicky tu vlastně nic takového nikdy neexistovalo.

Pochvaly bych výrazně omezil, víc berou než dávají, vysvětluje psycholog

Zdeněk Krpoun psycholog | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stále více čelíme nezdravému tlaku, abychom byli úspěšnější a výkonnější. Jak budovat zdravé sebevědomí? Jak správně...

Opakovaný výstup na osmitisícovku může urychlit demenci, říká neurochirurg Beneš

Vladimír Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš, už třetí v řadě slavné neurochirurgické dynastie, o šťourátku v mozku, hezkých...

Pohodlnější to nikdy nebylo. Velký přehled služeb televize přes internet

Přehled služeb televize přes internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Otestovali jsme devět služeb televize přes internet. Vybrali jsme ty, které můžete používat s libovolným poskytovatelem...

Čistá podlaha včetně všech rohů? S mopem Vileda Spin & Clean to zvládnete snadno
Čistá podlaha včetně všech rohů? S mopem Vileda Spin & Clean to zvládnete snadno

Přihlaste se o testování lehkého a praktického mopu od Viledy Spin & Clean. Zaujme nejen kulatou rotační hlavou, ale hlavně pak unikátní konstrukcí...