WHO dosud pro nákazu nepoužívala termín pandemie, který označuje epidemii globálního rozměru. Celosvětově se koronavirem nakazilo už přes 120 000 lidí, z nichž více než 4000 lidí infekci podlehlo.
„Máme hluboké obavy jak z alarmující úrovně šíření a vážnosti (nákazy), tak ze znepokojující úrovně nicnedělání. Vyhodnotili jsme proto, že COVID-19 může být charakterizován jako pandemie,“ řekl šéf WHO. COVID-19 je označení pro nemoc, kterou koronavirus způsobuje.
„Vyzýváme každý den, aby země podnikly naléhavé a agresivní kroky, všechny můžou určit další směr pandemie,“ dodal ředitel WHO, podle nějž se musí najít rovnováha mezi ochranou zdraví, minimalizací následků v hospodářství a sociálních služeb a dodržováním lidských práv. „Jsme v tom společně, dělejme správné věci s klidem a chraňme občany po celém světě, je to možné,“ uzavřel Ghebreyesus
Hotovost používejte, umyjte si však ruce. Organizace vyvrací mýty, které se šíří ohledně viru |
Koordinátor krizové pomoci z WHO Michael Ryan podle Reuters řekl, že použití termínu pandemie je popisem aktuální situace a nijak nemění to, co organizace proti šíření nákazy už nyní dělá. Dodal, že tvrdě postižené země Írán a Itálie jsou nyní hlavní frontou tažení proti koronaviru. Rovněž varoval, že v podobné situaci se mohou velmi brzy ocitnout také další státy.
Pandemie znamená rozsáhlou epidemii, při níž onemocnění postihuje velké skupiny lidí na rozsáhlém území a to v řadě zemí, případně i na různých kontinentech za určité časové období. „Pandemie není slovo, které byste měli používat neopatrně. Je to slovo, které v případě zneužití může způsobit nepřiměřený strach nebo neoprávněné přijetí, že boj skončil, což vede k zbytečnému utrpení a smrti,“ řekl Ghebreyesus s tím, že ještě nikdy nedošlo k pandemii vyvolané koronavirem.
Ryan rovněž řekl, že řada lidí má ze zkušenosti s chřipkou nesprávný dojem, že pandemie znamená nekontrolované šíření nemoci. Vývoj v Číně či Jižní Koreji podle něj dokazuje, že takové hodnocení situace není pravdivé. „Z pozorování vyplývá, že existuje silný prvek kontrolovatelnosti této nemoci,“ řekl. Poznamenal, že to neznamená naprosté zastavení infekce, ale skutečnou šanci na snížení počtu nových případů na úroveň únosnou pro zdravotnické systémy, což pomůže chránit lidské životy.
Činitelé WHO dlouhodobě naznačovali, že organizace přikročí u koronavirové infekce k termínu pandemie, zároveň zdůrazňovali, že takovou kvalifikaci nákazy nedoprovází žádný právní význam. Kvůli šíření nemoci WHO na konci ledna vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Experti se nicméně shodují v tom, že označení za pandemii zdůrazňuje mimořádnost situace a nutnost celosvětové spolupráce.
BREAKING
— World Health Organization (WHO) (@WHO) March 11, 2020
"We have therefore made the assessment that #COVID19 can be characterized as a pandemic"-@DrTedros #coronavirus pic.twitter.com/JqdsM2051A
Epidemie označuje náhlé vypuknutí a hromadné šíření nemoci (nejen infekční) v populaci, jejíž značná část je chorobou postižena. V minulosti se celosvětové pandemie týkaly zejména chřipky, dále také moru, cholery či skvrnitého tyfu. Od 80. let 20. století je velkým nebezpečím pandemie AIDS, virem HIV bylo v roce 2018 zasaženo přes 37 milionů lidí, většinou obyvatel subsaharské Afriky.
Nový typ koronaviru vyvolává onemocnění s příznaky chřipky, pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.
Přehled pandemií chřipkových virů od začátku 20. století
Začala v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894.
Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 40 miliony mrtvých.
Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nejvyšší nemocnost byla ve věkových skupinách mladých dospělých lidí, kteří rychle ztráceli imunitu vůči viru. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva miliony.
Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700.000 až jeden milion.
Virus, který se poprvé objevil v Mexiku, vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Šíří se vzduchem, nejčastěji kýchnutím. Pandemie byla vyhlášena v červnu 2009, celosvětově jí podlehlo na 18.500 lidí. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010. |
