Saúdský král Abdalláh například "často nabádal USA, aby zaútočily na Írán a učinily přítrž jeho nukleárnímu zbrojnímu programu", citoval jeden ze záznamu britský deník The Guardian. A podle listu The
Češi? Horliví spojenci"V Češích byli rozpoznáni překvapivě horliví zákulisní spojencim" citují NY Times diplomatické zprávy z jednání probíhající v Evropě o Íránu z roku 2009. |
Rivalita mezi Íránem a arabskými zeměmi – zvláště ropnými monarchiemi Perského zálivu – je obecně známá. Oficiálně se ale arabští vůdci protiíránských výpadů zdržují. Někdy dokonce hrají roli islámských soukmenovců, zvláště pokud jde o společnou nevraživost vůči Izraeli – byť třenice mezi sunnitskými Araby a šíitskými Íránci vznikají i v náboženské rovině. Odtajněné záznamy ale ukazují, jak moc se arabský svět obává nuklearizace Íránu, která by z Teheránu učinila regionálního vůdce.
Čtěte také |
Bahrajnský král Hamad bin Ísá Chalífa například před nejmenovaným americkým diplomatem "tvrdošíjně horoval pro akci, která by skoncovala s jejich (íránským, pozn. LN) nukleárním programem, a to jakýmikoliv potřebnými prostředky" – neboli i vojenským úderem.
A korunní princ emirátu Abú Zabí šajch Muhamed bin Zajd Nahaján zase na adresu íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda prohlašoval: "Tenhle chlápek nás dovede do války." A zcela odložil servítky v jiném záznamu, kde říká: "Ahmadínežád je Hitler." K tvrdému zásahu vůči Íránu vyzývali i předáci dalších arabských zemí – Jordánska či Egypta.
V Evropě si mylně vyložili Obamova slova
Deník The New York Times popsal i nedorozumění v postupu vůči Íránu mezi Američany a Evropany. Na starém kontinentě si prý mylně vyložili vstřícná slova tehdy nového amerického prezidenta Baracka Obamy vůči Teheránu.
Obama totiž naopak chystal zpřísnění sankcí. Proto byl do Evropy vyslán zástupce amerického ministerstva financí Daniel Glaser, který zde v březnu 2009 vedl diplomatická jednání. A v této souvislosti deník napsal: "V Češích byli rozpoznáni překvapivě horliví zákulisní spojenci."
