Tři z depeší, které poslali američtí diplomaté do Washingtonu, publikoval moskevský magazín Ruský reportér. Na veřejnost se dostaly ve čtvrtek.
Dokumenty z roku 2008 popisují nejednoznačný postoj Slovenska jako člena Evropské unie a Severoatlantické aliance k rusko-gruzínskému konfliktu. Naznačují, že Fico a slovenská diplomacie se v názoru na něj neshodovali.
Bývalý předseda slovenské vlády Fico po zahájení konfliktu novinářům řekl, že situaci nevidí jako "černobílou". "Někdo provokoval, víme, kdo provokoval. Potom přišla nějaká reakce," připomněl Ficova slova sme.sk.
Tehdejší velvyslanec USA na Slovensku Vincent Obsitnik se na "nešťastné" Ficovo vyjádření ptal tehdejšího šéfa slovenské diplomacie, od nějž prý dostal odpověď, že další podobné vyjádření od Fica již neočekává. Někdejší státní tajemnice slovenského ministerstva zahraničí zase prý řekla, že Fico i prezident Ivan Gašparovič souhlasí s body, které jim americký velvyslanec předložil. Ficovo vyjádření podle ní média špatně interpretovala.
Další depeše z bruselského ústředí NATO označená stupněm "tajné" uvádí, že Slovensko nebylo mezi státy, které v rámci NATO žádaly tvrdší postoj vůči Rusku. Bratislava prý podobně jako Německo, Francie či Itálie podporovala mírnější stanovisko. Pro tvrdší postup byly ČR a Velká Británie.
Slovenské ministerstvo zahraničí americké diplomatické depeše zveřejněné serverem WikiLeaks a týkající se minulé vlády podle sme.sk komentovat nechce.
Rusko-gruzínská válkaGruzie se v srpnu 2008 pokusila vojensky ovládnout separatistický gruzínský region Jižní Osetii. Moskva, která nad ní držela ochrannou ruku, odpověděla zásahem svých jednotek. Vedle Jižní Osetie je problémová i druhá podobná oblast Abcházie. Rusko po konfliktu uznalo nezávislost obou regionů. Západ a česká vláda s ruským postupem nesouhlasily. Český prezident Václav Klaus ale tehdy upozornil na "evidentně fatální" odpovědnost gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho za vyvolání konfliktu. |
